Muži, ktorí nenávidia ženy

Literární setkání s dračím tetováním ozdobenou dívkou mě teprve čeká, takže jsem zcela prost výhrad proti osekanému ději, obsazení postav i jejich filmové "plochosti". Naopak můžu jenom říct, že jsem dostal skoro na sto procent to, co jsem očekával - pořádnou současnou detektivku, natočenou jistou rukou, a s výpravou hodnou stříbrného plátna (na které se tento žánr příliš často nedostává). To "skoro" znamená, že jsem měl tu a tam pocit, že by se dalo jít víc do hloubky, a že chyběla nějaká kontinuální (nikoliv nezbytně depresivní) atmosféra, kterou zajisté není problém dát divákovi filmu zasazeného povětšinou do kulis švédského venkova okusit. Nejde o žádný životní zážitek, ale s trochou nadsázky řečeno o "řemeslo at its finest". Za ty dvě a půl hodiny jsem se ani jednou nepodíval na hodinky, užíval si dobré hudby a rozhodně ne vždy příjemného pokoukání, a děj se stále někam posouval. Muži, Kteří Nenávidí Ženy jsou prostě solidní film, na nějž stojí za to jít do kina - jak už jsem říkal zejména také proto, že podobných příležitostí divák zrovna moc nemá. Závěrem jde říct snad jen to, že jsem zvědav na román a na Fincherovo zpracování. Tomuto "vyhotovení" dávám 80% ochvějných leda tak srovnáním s předlohou. PS: Předloha je prostě "jiná". Vypráví příběh jinak, dává nahlížet věci i z "trochu neobvyklého" pohledu Lisbeth, a působí komplexněji. Ale že bych si dovedl představit filmové zpracování, které by to dokázalo zdařile zachytit, to tedy ne. Takže osmdesátka pro film zůstává. A ještě jedna věc - rozhodně mě to o Larssonově genialitě ani o tom, že by stálo za to přelouskat i další dva díly, nepřesvědčilo. (29.08.2010)

Nějaký Američan se na fóru imdb ptá: " Wow, takový skvělý thriller, jakto, že jsme to nenatočili my??" A já na to na ČSFD: " To proto, že nějaká evropská "tupá" kniha není pro váš zdegenerovaný, zkomercializovaný národ kúl inaf. Zaplať Pánbůh, že jste to nezprasili! Kdyby jste to natočili vy, hlavní hrdina by byl černoch s traumatem z dětství v ghetu, Lisbet by byla emancipovaná, heterosexuální židovka se smyslem pro tradiční rodinné hodnoty, vrah by byl hlavou mezinárodního teroristického spiknutí proti základům demokracie (a prezidentovi!! ), děj by se odehrával 4. července v reálném čase, někde v půlce a těsně před koncem by měl prezident (patrně James Cromwell nebo Morgan Freeman) srdcervoucí projev o odkazu otců zakladatelů a dobrých mužích, kteří v Iráku brání světový mír a závěrem bychom se dozvěděli, že všechny ty vraždy vlastně spáchali Emzáci jako důsledek experimentů při únosech. Prostě vše naprosto věrně, jako v knižní předloze". Je fantastické, že jim to evropská provenience zase jednou natřela se vší parádou a pan Larsson nemusí rotovat v hrobce, k čemu že ho to vlastně ti dědičtí supi zaprodali!!! (14.01.2010)

Špičková mrazivá detektivka s parádně gradovaným vyšetřováním. Škoda ale příliš velkého množství motivů, jejichž dořečenost na konci absolutně zabíjí šance na jakoukoliv katarzi (naopak, výsledný dojem dost rozmělní)... A také škoda zbytečné expozice postavy Lisbeth. Ja je sice nezbytná pro druhý a třetí díl, ty jsou ale z hlediska série zbytečné. Lisbeth mohla do příběhu vstoupit scénou u ní v bytě a film tak mohl být kratší o bezmála 20 minut. Muži, kteří nenávidí ženy jsou špičkovým filmem sami o sobě. Pokračování nikdy vznikat neměla. (17.01.2011)

Poctivá a velmi drsná kriminálka, která se neštítí zobrazovat sexuální násilí. Detaily tam nejsou, ale obrázek si uděláte slušnej. Píšu o tom, protože právě přes tohle utrpení nám film představí náturu hlavní ženský postavy drsný hackerky. Samotná zápletka je správně tajemná a zvrhlá, aby upoutala divákovu pozornost a hlavní herecké duo je super. Ona je drsná jak šmirgl, ale má duševní trauma a on je umírněnej, charismatickej sympaťák. Mno jsem fakt spokojenej, mělo to koule, ale nic optimistického. 9/10 (13.11.2010)

Trilogie Millenium patří k absolutní špičce svého žánru. Vesměs vynikající, v horším případě dobré výkony herců i kvalitní scénáře přibližují s neobyčejnou citlivostí odvrácenou tvář zavedené skandinávské demokratické země. Filmové ztvárnění literární předlohy nemůže být v žádném případě doslovné; byla by to látka po rozsáhlý nejlépe televizní seriál. Poněkud divadelní dojem - to není v žádném případě z mé stany hanlivé konstatování - není na škodu. Životní příběh dívky neobyčejné vůle a nevšedního intelektu, vystavené stěží představitelnému utrpení, její doslova mužný zápas o sebe samu, průhledy do vyšší skandinávské společnosti, to všechno přinejmenším rehabilituje to ono, co je pro jiné podnětem k odstupu nebo despektu vůči nevšednímu dílu špičkové skandinávské filmové velmoci. (18.07.2017)