Jazero smrti

Scénář: James Watkins .. Volná britská variace na Deliverance. A vcelku sympatická, byť se zázraky nedějí a klady/neduhy subžánru exploitation jsou zachovány. Technicky zpracované velice slušivě, hudba výtečná - jen třeba akceptovat nepochopitelnou krutost dětských protagonistů (nebo se smířit s tím, že děti jsou rok od roku nehoráznější, podlé svině) a občasnou hloupost všech zúčastněných (obětí i vrahů). (09.11.2008)

Ajm sory, ale někdy je té debility v jednání postav přeci jen trochu moc i na mě a víc už mhouřit oči nemůžu, protože pak bych je měla zavřený, což by se neslučovalo s touhou provozovat činnost "koukání na film". Hloupost byla už to, že se "výletníci" neotočili na podpatku a nezdekovali se hned jak je ty dětičky začaly nepěkně terorizovat - ale to by pak samozřejmě žádné Eden Lake vůbec nevzniklo, takže co se dá holt dělat. Každopádně, blbá kráva, která není schopná naběhnout mezi fracky, mučící jejího přítele, a rozmlátit jim držky na kaši klackem, to tady u mě projela na celý čáře, až do úplného konce mě decentně vytáčela a je to hlavně její zásluha, že nedám ani ty 3*. A přitom kvalita "výpovědi" tohohle snímku není vůbec špatná, protože takhle to vážně je a bude to už jenom horší - trháme mouchám křidýlka, upalujeme ožralý bezdomovce, kucháme koťátka a přibíjíme je na kříže a všechno si to natáčíme na mobil. Jen bych tohle téma příště uvítala naservírované méně polopaticky a s alespoň místy né tak hloupým scénářem. Natural born grázl Jack O'Connell a mile zrůdný závěr můžou zůstat. (2,5*) (13.01.2009)

Spíše než horor mi to přijde jako zdařilé soukromé drama osamělých lidí kdesi v lesích. Místo drsné přírody, s kterou by si neporadil ani Bear Grylls, ale mají co dočinění s partičkou vycválaných spratků. Situace je takříkajíc nezáviděníhodná a je nesmysl čekat happyend. Snímek je jinak filmařsky dobře zvládnutou podívanou. (22.05.2012)

Hned na začátku komentáře uvedu, že z technického hlediska filmu nemám co vytknout, snad jen slabší herecké výkony hlavních protagonistů, tedy milostné dvojice. Ty jsou ale naopak výborně vyrovnány excelentními hereckými výkony všech dětských protagonistů. Děcka hrajou naprosto špičkově. Osobně jsem s podobnými výrostky pracoval 7 let, takže můžu říct, že jejich výkony a chování jsou naprosto realistické a úžasně zahrané. A teď k obsahu filmu. Opravdu neuvěřitelně drsný, hutný, mrazivě chladný explotation masakr, který se povyšuje nad všechny ostatní tématem, které zpracovává. Ano, v roce 1972 bylo aktuální Deliverance a nehostinnost nedotčené přírody spolu s vidláky ji obývající. Pak v rámci explotation přišli s nimi sérioví vrazi, zabijáci, kriminálníci a úchyláci, a ještě nesmím zapomenout na "šílené rodiny". A těch se moderní explotation vlna drží dodnes. Mám tyto filmy rád a líbí se mi na nich právě to, že se mohou jako by stát ve skutečnosti, vycházejí z běžných skutečností a reálií. Ale na druhou stranu, vesnických buranů, úchyláků, vyšinutých rodin jsem již ve filmech viděl tolik, že je beru pomalu ale jistě jako typicky filmové horrorové postavy, třeba jako je Dracula, vlkodlak, apod. A stejně tak ve skutečnosti a v životě - sice jsem četl spoustu literatury o sériových vrazích, úchylácích, sadistech, psychopatech atd., ale pravděpodobnost, že nějakého potkám, je docela mizivá. Vyšinutých rodinek znám taky dost, ale nic zlého jsem od nich nikdy nečekal, spíš pomateného, vesnických buranů znám mraky díky mému částečnému životu na vesnici, jsou to drsní lidé, ale nikdy jsem se jich přímo nebál ... a tak bych mohl pokračovat dál. A tohle máme asi všichni podobně. A tak tvůrce filmu nepoužil klasické postavy objevující se v explotation žánrech od dob souboje městského matematika Dustina Hoffmana a jeho ženy ve filmu Straw Dogs, tedy počátku 70. let. Ale použil naprosto aktuální, možné a reálné postavy a prostředí, kterými nás do filmu přímo "zasadil" a přikoval tak, že výsledek byl mnohem intenzivnější, než u drtivé vlny explotation poslední doby (např. podobný pár čelící v lese útoku šílené rodiny v explotation Timber Falls je proti tomuto vyloženě čajíček a nereálný kýč). Nic fantastického, nic temného, nic nadpřirozeného. Syrová drsná realita. I když jsem do půli filmu jaksi nebyl přesvědčen o jeho neustále zmiňovaných kvalitách, od místa, kde dojde na "táborák" jsem šel skutečně k zemi. Zde jsem dostal od filmařů první direkt a už jsem se nezvedl ... Pak už mi připadalo, že mi film jen šlape po krku a já se nikdy nezvednu ... A nezvedl, po skončení filmu musím uznat, že tohle mi bude v duši zahlodáno ještě hodně, hodně dlouho. Tohle je film který nenechá žádného diváka chladným a od poloviny se již nejedná ani o čistou zábavu ... (16.11.2008)

Děkuji Jamesi Watkinsi, píši si další důvod, proč nejezdit stanovat k jezeru!! Budu upřímná, k tomuhle závěru jsem dospěla až když jsem konečně (na třetí pokus) film dokoukala do konce. Protože jak bývá hororovým zvykem, postavy jednají bez špetky rozumu a pud sebezáchovy jim taky nic neříká (možná jim křivdím, až se dostanu do nějaké situace, kdy mi půjde o život a přežiji, dám Vám vědět, zda je takové jednání normální). Ale tady se to dá i omluvit, kdo by se dětí bál, že? (evidentně nikdy nebyli v ČR) Při prvním střetu s těmi grázlíky bych chlapečkovi ukázala, co si myslím o tom jeho nářadíčku a poté bych sebrala dementního přítele a jela pryč, ale jak by řekla moje maminka: „Je to přeci film. Herci hrají, co mají na papíře. Nemůžou za to, že má papír trhliny.“ A tak se tam objevuje ještě několik situací, z kterých zůstává rozum stát. Jenže jako by pan scénárista tušil a z ničeho nic mě uzemní několika scénami, kdy jsem konečně začala terorizovaný litovat. Udělala se mi lehce nevolno a dokonce filmu se mi v hlavě opakovala věta: „Toto se už bohužel neděje jenom ve filmu.“ Takže přiznávám, že Jezero smrti má své temné stránky, které posouvají můj pohled na horory o stupínek výš :o) (07.06.2010)