V jednom ohni

Je veľkou škodou, že kresťania netočia umelecky hodnotné a kvalitné filmy (česť výnimkám - ktorých je však žalostne málo), resp. umeleckú hodnotu filmu degradujú jednostrannou zameranosťou na istý typ diváka, použitím mnohých klišé, prílišnou explicitnosťou, čím dostávajú chuť a mäkkosť "cukrovej vaty". Preto už nemám chuť vidieť film Vzoprieť sa obrom. Síce som zhliadla Bellu, ale tá bola kvalitou oveľa lepšia a zaujímavejšia, nebola násilne evanjelizačná. Vrátim sa k Fireproof - hoci mal aj veľa pozitív - zdôraznená hodnota a význam manželstva, vernosti, úcty (čo v súčasnej dobe a filmoch je skôr naopak), príbeh, (ten sa dal oveľa zaujímavejšie spracovať) a životné pravdy, s ktorými som úplne stotožnená (ako veriaci človek). Veľmi ma však sklamal spôsob, akým bol tento film urobený. Síce sa rozbehol dobre (hádky, typické manželské problémy), ale v momente, keď na scénu vystúpil Calebov otec a začal svojho syna "nenútene" evanjelizovať, tak kvalita filmu poriadne klesla - vyvrcholilo to v momente Calebovej konverzie. Nehovorím, že zmena človeka, sa nemôže udiať náhle, nadprirodzene, avšak tento spôsob konverzie bol veľmi umelý, nedal sa uveriť (stačí analyzovať dialógy, motívy postáv). Celkovo táto postava otca pôsobila umelo, "pastorovsko-kazateľsky", vôbec nie nenútene ako napr. postava veriaceho kolegu Michaela, ktorá mi vôbec nevadila. Nehovorím o afektovanosti niektorých postáv, amaterizme hercov (najmä Catherine) a iných klišé - sladko pôsobiaci, perfektne vyzerajúci manželský pár, avšak neprirodzený, charakterovo nezaujímavý + hudba..áno, gospelová(worshipová) hudba (ktorú počúvam a mám rada, avšak v mnohých miestach sa nehodila)...je toho viac. Záver? Je mi ľúto toho podávania životných právd na tácke v štýle akejsi príručky, zobrazeniu návodu ako nájsť Boha, pritom každý človek je úžasne individuálny, cesta každého človeka je tak krásna a zvláštna. Je otázkou či transcendentnosť a morálnosť sa dá umelecky zobraziť. Podľa mňa áno - vezmite si napr. režiséra Kieslowského (Dekalóg), ktorý tieto nadprirodzené veci krásne a tajomne zaobaľuje, dáva priestor na domyslenie, reflexiu, majstrovsky sa hrá s ľudskou psychológiou, farbou, svetlom, hudbou...a tak osloví aj ateistu. Tým sa však míňa evanjelizačný účel filmu Fireproof a podobných filmov. Nezaškodilo by trochu implicitnosti a pomalého odhaľovania Krásy:) A cesta viery vôbec nie je jednoduchá ako v tom happyende, že všetky problémy sa hneď vyriešia - viera dáva skôr oporu v týchto problémoch a silu Zhora sa nimi prebiť. (06.01.2010)

Na pozadí standardního schématu nefungujícího manželství, které je nakonec zachráněno, stojí rada, jak z toho ven. Film docela neotřele dělá reklamu knize, ale předně ukazuje, že i "ztracené" se dá zachránit. Chce to jen skutečně milovat a něco tomu obětovat. Jen Bůh je do filmu trochu uměle včleněn, až to může působit trochu rušivě, tak navíc. (06.01.2010)

K filmovému zpracování se vyjadřovat nebudu, tam bych mnoho výtek neměla. Zaměřím se na obsah filmu a proto, kdo neviděl ať nečte, aby si mohl udělat úsudek sám. Vím, že se tu mnohým nezavděčím, ale každý máme svůj názor na věc. Předem říkám, že mám ráda přemýšlivé filmy, které se dotýkají citů i mysli. S tímto cílem jsem se podívala i na tento film. Něco je zde však evidentně špatně. Manželství, které trvá jen pár let je na pokraji krachu a my nevíme, jak se k takovému chování pár po několika letech vůbec dopracoval. Přemýšlíme, zda na počátku jejich poměrně krátkého svazku vůbec bylo něco tak silného, aby do manželství vůbec vstupovali. Nevíme, zda se vůbec někdy pokusili problémy řešit nebo prostě jen čekali, až ten druhý „prohlédne“ případně to prostě nějak dopadne. Ostatně, kdyby se neobjevil , sympatický a chápavý lékař v manželčině zaměstnání, aby zjistila, že coby kdyby…asi by to ještě nějakou dobu pokračovalo manželovým sledováním porna ve volných chvílích a manželčiným trucovitým nezájmem o společný domov. Ale nastává chvíle, kdy se mladý muž svěří otci s tím, že je doma konec. A zde je další kámen úrazu. Víra je podle mne niterná věc, ke které se přistupuje s jistým ostychem a člověk by měl mít chuť do ní proniknout. V tomto filmu je nám předkládána s typickým americkým patosem, který snad ještě znásobil i český dabing. Nedivila bych se, kdyby otcovy promluvy, případně i rady jeho zapáleného kolegy, dokázaly udělat z hlavního hrdiny ateistu. Ale ne, on prohlédl – vyhodil počítač, přestal sobecky škudlit na svou vysněnou loď. A ejhle, když manželka zjistí, že zaplatil její matce nákladnou rehabilitační postel , rázem pochopí, že se její manžel stal úžasným a radostně oba dva všechny problémy hodí za hlavu a obnoví svůj svatební slib navždy, za přítomnosti usmívajících a slzících rodičů i chápajícího kolegy. Podle mě prostě takto moderní film, který by měl promlouvat o síle víry, vypadat nemá. (15.01.2013)

Podľa mňa to nie je o mužovi, ktorý sa zázrakom obrátil a odrazu len vďaka nejakej knihe od otca našiel vieru v Boha, pričom takisto objavil cestu k vlastnej žene...je to skor o mužovi, ktorý v to všetko niekedy veril, len pod vplyvom každodenného žitia v modernom svete znecitlivel k sebe samému a takisto i svojím najbližším...jeho otec a kniha už len boli prostriedkom, aby to všetko oprášil a urobil si v živote jasno...film je veľmi reálny, poučný, napriek kliše scénam a celkovému jednoduchému dojmu je určite hodnotnejší, ako mnoho veľkolepých amerických projektov, ktoré som poslednú dobu videl... (28.02.2010)

Krásny príklad toho, ako sa dá zachrániť aj to, čo pokladáme za stratené. Je to inšpiratívne hlavne pre manželské páry, ktoré sa v dnešnej dobe veľmi ľahko vzdávajú a rozvádzajú bez toho, aby sa pokúsili o nápravu. Ovšem bez uvedomenia si Božej lásky to nejde. A človek musí túto lásku cítiť a chcieť bojovať za to, čo je správne. Príbeh je síce miestami trošku prehnaný, ale o to silnejší je výsledný dojem a dojatie. (09.07.2015)