Denník nymfomanky

Film, jehož sexuální scény mu paradoxně podkopávají kvalitu. I když je celkové vyznění docela povrchní, snahy o hlubší myšlenku zde není problém najít, a v některých případech se filmu dokonce podařilo nahlédnout do nitra sexuálně frustrované ženy. Kdyby ve snímku ubylo samoúčelných scén, které snad mají sloužit jen ke stimulaci, což trochu zavání soft pornem, dokázal bych jít s hodnocením ještě o stupínek výše. Natočeno lehce, bez zbytečné nabubřelosti, ale také v jistém smyslu obyčejně, takže film působí laciným dojmem. Rozhodně však nejde o čirou pornografii nebo prostoduchý erotický film. Puritáni, kteří film pro jeho téma okamžitě hází do odpadu, by si měli vzpomenout na pubertální léta, kdy v noci se zlumeným zvukem u takovýchto filmů tajně masturbovali... 50% (23.08.2010)

Nechutný nudný scénář, herecké výkony na hovno, dabing úplně děsivej ale jaký jiný by dnes mohl být? Naprosto zbytečný film, se zbytečnou, nepřitažlivou a neschopnou herečkou. Děj, pokud vůbec lze o ději mluvit se odehrál panu Molinovi v hlavě a postrádá naprosté špetky reality. Dialogy bych nevymyslel ani jako vožralej a za honorář jak jsou pitomé. Deník sexuálních obětí je proti tomu opravdu vzrušující umělecké dílo, které má spád a vtip. No a taky má hodnocení na hovno, tak se v tom prase vyznej.... (14.09.2009)

Popis děje tentokrát velice zkrátím. Mladá slečna se po tom, co se chovala jako kur.a (a všichni s ní tak zacházeli) zabouchla do chlápka, který se k ní choval také jako ke kur.ě. Tak od něj utekla, a nechala ze zaměstnat v bordelu, kde se strašně divila, že se k ní všichni chovají jako by byla kur.a... Mladším 18 let se omlouvám za předchozí slova, ale vzhledem k tomu že je používá i náš pan prezident, tak je to snad OK. O nic jiného ve filmu opravdu nejde - pokud někdo v něm hledá nějakou myšlenku, či východisko ze situace (za předpokladu, že je taky kur.a), tak úplně marně. Pokud si tento film někdo pustil v domnění, že jde erotický trhák, tak ho taky zklamu - ani erotiky (kromě úvodního rozhovoru - A babi, jak jsi to dělala s dědečkem?) taky moc není. Tak většinou takový film získává kladné body angažováním příjemných herců - ale ani to se zde nevyvedlo, hlavní herečka je blbá jak štoudev (teda herečka možná ne, ale její postava), a ostatní dvojnásob. No nic, můžeme si tento film odnajknout (od-nike-nout) a jdeme se dívat na něco kvalitnějšího.. (18.12.2014)

Nevzpomínám se, kdy mě naposled nějaký zahraniční film tolik urážel a přemýšlel jsem nad důvodem, proč byl zakoupen do české kinodistribuce. Pokud se chci podívat na výbornou psychologickou adaptaci zkoumající zakoutí lidské sexuality, sáhnu po Hanekeho PIANISTCE, jejíž hlavní hrdinka alespoň nějakou motivaci má a její chování je jednotné. Pokud se chci podívat na film, ve kterém je svůdná hlavní hrdinka, která si podrobuje muže a i vyprávění, přičemž tělo stojí v centru všeho a má společenský i politický a jiný význam, zvolím jakéhokoliv domácího Verhoevena (např. KEETJE TIPPEL), ale i toho zahraničního (např. SHOWGIRLS či ZÁKLADNÍ INSTINKT). DENÍK NYMFOMANKY je ukázkou nefunkčního filmu, ve kterém je množství erotiky, ale ta není ani vzrušující, ani odpuzující a nijak zvlášť se neliší od televizních soft-porn, a nefunkční adaptace, protože se nevypráví obrazem, nýbrž slovem a každá, opravdu každá, byť sebebanálnější myšlenka o uvědomění se musí zopakovat. Neobstojí to jako péčko, jako klubový film, jako feministický manifest (na ten je to hrozně tezovité, 95 minut si vystačí s myšlenkou "když má žena mnoho mužů, je kurva, když má muž mnoho žen, je macho") a navíc si to hraje na umění. Hodnocení tak neodráží maloměšťácké pohoršení, ale zpruzenost nad hloupým dílem, do kterého si s chutí kopnu. (20.02.2009)

Je škoda, že ta cesta k poznání je v tomhle případě celkem pěkně zdlouhavá, protože kdyby tomu tak nebylo a kdyby to bylo kratší, případně dobrodružnější v tom, co je zobrazováno, zaujalo by mě to ještě víc. Ale líbilo se mi to finální pochopení a smíření, tohle mi zde fungovalo, stejně jako úsměvná bonusová scéna. (24.08.2016)