Helen

Depka není deprese. Depka je běžná špatná nálada, která trvá pár hodin nebo den, dva a pak zmizí bez následků. Deprese je vážná psychiatrická nemoc, která trvá týdny, měsíce, neléčená i déle. Tento film je o depresi, na kterou nezabírají ani léky a člověk je neustále ve špatném psychickém stavu. Chce být nejradši sám, opustí všechny blízké, protože jim nechce být na obtíž. Přesně tak se odvíjí tento film, kdy Helen postupně ztratí i rodinu a jediný, s kým je schopna být, je stejně nemocná Mathylda. Nakonec se rozhodne pro radikální způsob léčení, jehož výsledky jsou velmi nejisté. (05.10.2020)

Jeden z filmů, v nichž je vedoucím motivem diagnóza nemoci. Obvykle se v těchto souvislostech míří k rakovině, stařecké demenci… Zde si autoři vzali sakra těžké, protože obtížně sdělitelné, téma psychické deprese. A zvládli to opravdu skvěle, protože přimět diváka vhlédnout do duše nemocné psychiky je o několik stupňů obtížnější, než popsat strach či statečnost v boji nevyléčitelností a s vědomím brzkého nevyhnutelného konce, nebo trápení okolí s tím, že se jim jejich nejbližší nedokáží vrátit z vycházky domů. Tohle je opravdu film – také díky skvělé Ashley Judd. (04.07.2011)

Z mého hlediska dost nadhodnocený film, snesl by kratší stopáž.. Těch slz se mi zdálo víc, než bylo nezbytně nutné, aby divák pochopil, že onemocnění depresí je totálně otravná záležitost, kdy se z energické, milující a ze života se těšící osoby z ničeho nic stane troska schopná jen bulit, ležet a čučet, případně se pokoušet o sebevraždu. Depka vás prostě hodí někam na dno temný studny, z který se vám ale nechce nikam škrábat, protože nevidíte důvod, proč tam nahoře být. Jste v pasti. Nesnesete být sami se sebou, ani s nikým jiným a logicky pak přestává všechna sranda, protože pak už ani nikdo nesnese být s vámi. A láska na tom nic nezmění. Toto poselství filmu mi ale zde bylo naservírováno tak nešikovně, že mi byly trable hlavní hrdinky i její stejně nemocné přítelkyně docela ukradené a zdlouhavost totálně ubyla celou moji empatii i pozornost. To už mě víc zaujalo, když o depce někde v 13.komnatě nebo jinym pokoji vyprávěl Marek Vašut! Sorry, ale věřila jsem mu to víc, než paní Helen její uječený tyjátr. (16.05.2012)

Vaše žena není nešťastná. Je nemocná.. Deprese se člověku vkrade do života jako zlověstný nenápadný stín, který nelze vyléčit dobrým filmem, nebo nakupováním, což si ještě spousta lidí neuvědomuje. Toto v podstatě "tabu" téma mě velice zajímá, i když ono koukat na depku o depce nemusí být pro každého. Sám o sobě by film nebyl špatný, jenomže já zkrátka nedokázala vydržet do konce kvůli přehrávající Ashley Judd (upozorňuji, že nejde o zaujatost, protože jsem ji až doposud měla celkem ráda). Obě aktérky působily většinou spíše jako na špatném tripu, než-li v depresi. Pláč Ashley Judd se nedal poslouchat. Jakoby se nevžila do role, jen za každou cenu toužila zapůsobit a odnést si nějakou tu cenu. A všechno kolem toho může být sebe lepší, ale když je hlavní postava k nesnesení, na celek to hází dost špatné světlo. (20.02.2013)

Silný, emocionálně zdrcující filmový zážitek, který se mě dotkl na nejcitlivějším místě a tím je lidská psychika. Deprese? Nemoc, kterou většina lidí nedokáže a vlastně ani nechce pochopit. Ovšem lhal bych, kdybych řekl, že to není pochopitelné. Jsem potěšen z účasti Ashley Judd, která ve své roli excelovala a její emocionální výbuchy byly naprosto přirozené, stejně tak Lauren Lee Smithové, která to dovedla do naprosté dokonalosti. Když k tomu přidáte „ukolébající“, přesně padnoucí hudbu a výbornou kameru, tak vám z toho vyjde jedno z nejpodmanivějších a nejvěrohodnějších dramat poslední doby. Škoda jen trošku lacinějšího konce. Za mě 95%. (26.08.2010)