Tron: Dedičstvo

Níže nechávám komentář z ledna 2011. Po druhé projekci Trona o zhruba tři roky později si nicméně myslím, že moje tehdejší zklamaná reakce byla hlavně daná mnou předem vytvořenými očekáváními a neochotou naladit se na zvláštní rytmus vyprávění, který z mého dnešního pohledu rozhodně neznamená selhání. ____________ (komentář z 5.1. 2011) Nebylo těžké dopředu uhodnout, že nový Tron bude excelovat především v akčních scénách, ale že ho bude poměrně výrazně táhnout dolů jejich špatné rozvrstvení, nezvládnuté vyprávění, slabý scénář a filosofická plochost, bylo (alespoň pro mě) nemilé překvapení. _____ V angličtině existuje dost špatně přeložitelný termín "pacing" (nejblíže je možná "temporytmus"), který se v rámci filmu obvykle používá v souhrnném hodnocení toho, jak snímek plyne (rychle/pomalu), jestli řazení scén za sebe dává smysl/je plynulé atd. Právě pacing je asi největším kamenem úrazu v Legacy, kde si tvůrci zcela nelogicky vyplýtvají dvě zdaleka nejvzrušivější (a subjektivně nejrychlejší) sekvence (disk fight v aréně a následná motorková honička na gridu) ještě v první polovině stopáže, a co víc - posadí je hned za sebe. Následné (nutné a bohužel i nudné) vysvětlování pozadí příběhu se pak v porovnání nehorázně vleče, a není to pouze z důvodu inherentní neakčnosti takových pasáží, ale také ze způsobu, jakým jsou nasnímané. Řekl bych, že vrcholu v tomto ohledu dosáhl Ch. Nolan, jehož Inception je požitek sledovat už jen pro ten brilantní převod scénáře na plátno, který šlape jako hodinky právě i v upovídaných pasážích, ale abych nesrovnával nesrovnatelné - kupříkladu i Avatar je vzorovým příkladem toho, jak zručně a zábavně odvyprávět jednoduchý příběh v novém technologickém prostředí. Ačkoli Cameron točil za nepoměrně víc $$$ než Kosinski a obecně svoji story pojímal už předem mnohem epičtěji, je rozdíl v umu přece jen dost znát. _____ Už výše zmiňované dva Tronovy highlighty je radost sledovat především proto, jakým způsobem pracují s prostorem; kreativně se tu využívá 3D pro to, aby vynikla architektura arény, divák se spolu s hráči naklání na strany nebo vzhůru nohama... Jestliže Speed Racer pracoval s 2D závodištěm a nejrůznější vertikály napříč prostorem kreslil pomocí speciálních funkcí aut (a vytvářel tak iluzi 3D), Tron sice disponuje omezeně se pohybujícími motorkami, ale ve 3D modeluje závodní dráhu tak, že se motorky různě podjíždějí, nadjíždějí a ke zničení soupeře musí využívat okolního prostoru, ne čudlíků a udělátek. Je škoda, že se film do podobných hrátek už dál nepouští, závěrečná létací scéna působí místy skoro až staticky. _____ S faktem, že jde o pokračování se tu bohužel nepracuje příliš kreativně; dohromady jde spíš o takové jednoduché "úlitby hardcore fanouškům" ve formě nejrůznějších hlášek, které jsou ale často vytržené z kontextu a v Legacy už nedávají velký (nebo jiný) smysl a slouží jen jako pomrkávání na znalce. Podobně povrchní a nedopracovaná jsou téměř všechna témata, o která se Tron otírá. V malé (ale opravdu ostudně malé) příběhové odbočce o ISOech (jak se to skloňuje?) naznačí konflikt kreacionismu a spontánní evoluce, ale už to dál nijak nerozvíjí, rozpor mezi klasickými dobrodružnými příběhy a novodobým videoherním prožíváním redukuje na prosté zobrazování symbolů obého (ale už je nijak vzájemně neporovnává a nepracuje s nimi), nejprve oslavuje pirátství, aby příběh zakončil vítězstvím odpovědnosti k rodinnému dědictví a (de facto) ke korporaci, z kánonu filmové sci-fi pouze přejímá, ale neaktualizuje (hláška "I'm not your father." mě ale, pravda, rozesmála) atd. Snad jen v poselství, že skutečný svět vítězí nad virtuálním, je Tron tematicky i formálně důsledný, a symbolicky se tak jedná o protipól Avatara, který naopak oslavoval odvržení tělesné, lidské identity a přijetí umělého světa a virtuálna. _____ Jednoduše a stručně: pokud jste fanoušky původního Trona nebo chcete vidět starého Bridgese jako Dudea, Obi-Wana Kenobiho a Boha v jednom, případně bezvýhradně zbožňujete Daft Punk, nebo je vám méně než 12 let, pak se vám nový Tron pravděpodobně bude líbit. _____ P.S.: To opěvované revoluční propojení hudby a vizuálu se nekoná a humbuk kolem toho je, dle mého názoru, způsobený pouze tím, jak velké očekávání v tomto případě soundtrack provázelo, a už jenom vědomím toho, kdo ho nahrál a jak se s ním v průběhu tvorby filmu pracovalo. ZImmer v Inception se do plátna vpíjí možná ještě lépe, ale nikdo to nijak speciálně nekomentoval. A to sám miluju EDM a Daft Punk rovněž. (viděno v IMAXu) (05.01.2011) (menej) (viac)