Kijevskije freski

Z tohoto filmu Sergeje Paradžanova zůstalo zachováno jen 15 minut, protože už v době jeho natáčení v Dovženkově studiu (1965) sovětská cenzura na základě předcházejícího snímku STÍNY ZAPOMENUTÝCH PŘEDKŮ (1964) rozhodla o nevhodnosti režisérovy tvorby. Důvodem byla i metaforická podstata díla, nekorespondující se zásadami realismu. V dochovaném fragmentu se objevuje scéna, v níž 3 vojáci myjí za hlasitého tikotu hodin podlahu, zpěv pravoslavné liturgie doplňuje vlající záclonu a Debussyho Dívka s vlasy jako len zní při záběru muže ležícího na strunách klavíru. Chlapce, házejícího papírové vlaštovky skrz prázdný houpající se rám, představuje pravděpodobně režisérův syn, Suran Paradžanov (*1958). (Frollo)