Superman

Možná proto, že jsem jako první viděl až dvojku, je pro mě úvodní Superman stále velkým zklamáním. Ze všeho nejvíce mi totiž připadá jen jako na dvě hodiny natažená úvodní scéna k právě až druhému Supermanovi. Tento Superman je totiž strašně epizodický, jako seriál, jehož prvních 5-6 dílů prostříhali a slepili dohromady. A hlavně, něco pořádného se začne dít až někde ve druhé půlce filmu a to je moc škoda. Nehledě k tomu, že v tomhle filmu toho Superman vlastně ani moc nepředvede (pár trapných kladně hrdinckých prostřihů mě tak akorát rozesmálo). Potěšujícími faktory jsou pak nehorázně sebestředný a velikášským komplexem trpící Lex Luthor, jeho přitroublý poskok s velmi energicky sexy milenka (?). A samozřejmě skvělá a nádherná Margot Kidder. Jinak celkem nic, čím by to mohlo extra zaujmout. Hurá na dvojku. (23.10.2011)

Nejlepší superman, ale moc velkou konkurenci teda nemá, takže to ani moc těžky nebylo, udělat z toho nrej supermana. Chyb a nedomyšleností je tam opravdu hodně, hlavně příběh je jedna velká nedomyšlenost, ale když si toho nebudete všímat, tak se u toho dá strávit ty dvě a čtvrt hodiny velmi dobře. Chritopher Reeve se na supermana výborně hodí a Gene Hackman jako padouch nemá chybu, takže herecký zastoupení a výkony aspoň trochu nechaj zapomenout na nesrovnalosti ve scénáři. Co se týče hudby tak je na tom vidět ruka Johna Williamse, který dělal hudbu i ke Star Wars, tady jí jenom trchu pozměnil a toé mi trochu vadilo, že si nedokázal vymyslet něco úplne novýho, ale jako ve Star Wars je dobrá. Přesto všechno nemůžu jít pod 4* (09.07.2005)

I přes archaické triky (a to i na svou dobu - vzhledem k možnosti srovnávání např. s Hvězdnými válkami či Vetřelcem) je to koukatelná podívaná. Kdo očekává myšlenku či hluboké poseslství, bude asi zklamán, ale milovníci komiksů si naopak budou chrochtat. Já nejsem komiksový maniak, ale film je pro mě vesměs především zdrojem zábavy a tady se mi jí dostalo v míře slušné. Takže cca 75%. (30.11.2007)

Superman, Hulk, Kapitán America, Spiderman a vůbec všichni tihle američtí komixoví hrdinové mne zcela minuli. Asi to bylo tím, že jsem nežil v USA na konci války a rodiče mi ty sešity za 5 centů nekupovali... Ze zájmu jsem se na Supermana podíval, ale působí to na mne dnes už krapet vyčpěle. V té době to určitě i vzhledem k efetům musel být megafilm jako třeba Avatar, tím jsem si jist. Dnes je to z mého hlediska jen filmový milník u žánru zfilmovaných komixsových hrdinů. Tohle zkrátka není šálek mého earl greye a to mám sci-fi rád. * * (03.04.2013)

Na novozákonním schématu založené zrození supermanovského mýtu je monumentálně nevyrovnaným filmem. Barevně téměř černobílý prolog slibuje rodinnou ságu. Namísto něj po vesmírné pouti (kondenzovaná verze Malého prince) začíná příběh mladíka ze skromných poměrů (tedy žádný Bruce Wayne nebo Tony Stark), který obývá emblematicky americkou (a po americku, tj. westernově snímanou) krajinu a sní svůj americký sen. Za jeho naplněním, tedy na introspektivní pouť, se vydá teprve po smrti otce. S navléknutím modrého trikotu začíná jeho vnitřní svár mezi božskými schopnostmi a lidskou mentalitou a zároveň se film překlápí do screwballové komedie z novinářského prostředí a z Clarka se stává jednorozměrný komický mamlas, jemuž nemáme důvod fandit (na rozdíl od charismatičtějšího Caryho Granta, kterým se Reeve inspiroval, nebo na rozdíl od pohybově nadanějšího Harolda Lloyda, kterého Reeve vzhledově připomíná). Příliš vážně nelze brát ani campového padoucha s mizerným vkusem v oblékání a s dementním poskokem ("Otisburg??!!"). Proto zřejmě Superman ve finále nečelí komickému panákovi Luthorovi (s grácií zahranému Hackmanem), nýbrž mnohem mocnějšímu soupeři. Musí zkrotit přírodu. Tým scenáristů jako kdyby nevěděl, jak vážně chce komiksovou legendu pojmout. Ujetou historku o chlapíkovi s červenými holínkami a queer kudrlinkou vsadili do biblicky veletragického rámce. Rovina mytologická (krize víry) a psychosociologická (krize mužství) se neprolínají. Nezaujatě běží jedna vedle druhé. Obhajování amerického způsobu života se neděje paralelně se snahou přesvědčit nás, že i roztržitý ňouma může být super mužem, který emancipovanou pracující dívku přesvědčí, že chlapskost ze světa ještě zcela nevymizela (doslova ji, feministky prominou, "domestikuje"). (Je výstižné, že k tomu, aby lidé nabyli zpět ztracené víry v ochránce, který nad nimi bdí, nestačí jim slovo. Přesvědčovací moc mají pouze činy. Okázalé, dechberoucí činy.) Ne všechny nedostatky filmového Supermana jsou ideologicky zatížené. Zejména při režisérském sestřihu si uvědomíte, že množství děje, který má být odvyprávěn, není adekvátní ke stopáži. Scény akční a scény jako z grotesky obohacující příběh jen minimálně a mají převážně spektakulární nebo zábavní funkci. Triky jsou přitom více záminkami k úsměvu než k údivu (běžící Clark vypadá jako Road Runner, četné scény létání jsou křečovité, chybí jim lehkost nezbytná k tomu, abychom uvěřili, že je pro Supermana tato aktivitou hračkou). Tenhle šmrnc upřímně míněné naivity Supermanovi ale zároveň dodává kouzlo, které dnešním komiksovým adaptacím schází. Je v něm cosi esenciálně amerického. V dobrém i zlém. Málokterý dnešní blockbuster bude podle mne ještě za třicet zábavou srovnatelně velkou a stejně načichlou poctivě odvedenou (nedigitální) prací. 85% Zajímavé komentáře: kitano, Vitason, numi (12.06.2013)