Réžia:
Richard DonnerKamera:
Geoffrey UnsworthHudba:
John WilliamsHrajú:
Christopher Reeve, Marlon Brando, Gene Hackman, Ned Beatty, Jackie Cooper, Glenn Ford, Trevor Howard, Margot Kidder, Jack O'Halloran, Valerie Perrine (viac)VOD (2)
Obsahy(2)
Superman je nadčlovek, ktorý lieta nad krajinou v neodmysliteľnom úbore a bojuje proti zlu. Film nám vykresľuje jeho príchod z planety Kryptón, mladosť a nakoniec aj dobrodružstvá v Metropolise... (TV Dajto)
Videá (2)
Recenzie (373)
Na novozákonním schématu založené zrození supermanovského mýtu je monumentálně nevyrovnaným filmem. Barevně téměř černobílý prolog slibuje rodinnou ságu. Namísto něj po vesmírné pouti (kondenzovaná verze Malého prince) začíná příběh mladíka ze skromných poměrů (tedy žádný Bruce Wayne nebo Tony Stark), který obývá emblematicky americkou (a po americku, tj. westernově snímanou) krajinu a sní svůj americký sen. Za jeho naplněním, tedy na introspektivní pouť, se vydá teprve po smrti otce. S navléknutím modrého trikotu začíná jeho vnitřní svár mezi božskými schopnostmi a lidskou mentalitou a zároveň se film překlápí do screwballové komedie z novinářského prostředí a z Clarka se stává jednorozměrný komický mamlas, jemuž nemáme důvod fandit (na rozdíl od charismatičtějšího Caryho Granta, kterým se Reeve inspiroval, nebo na rozdíl od pohybově nadanějšího Harolda Lloyda, kterého Reeve vzhledově připomíná). Příliš vážně nelze brát ani campového padoucha s mizerným vkusem v oblékání a s dementním poskokem ("Otisburg??!!"). Proto zřejmě Superman ve finále nečelí komickému panákovi Luthorovi (s grácií zahranému Hackmanem), nýbrž mnohem mocnějšímu soupeři. Musí zkrotit přírodu. Tým scenáristů jako kdyby nevěděl, jak vážně chce komiksovou legendu pojmout. Ujetou historku o chlapíkovi s červenými holínkami a queer kudrlinkou vsadili do biblicky veletragického rámce. Rovina mytologická (krize víry) a psychosociologická (krize mužství) se neprolínají. Nezaujatě běží jedna vedle druhé. Obhajování amerického způsobu života se neděje paralelně se snahou přesvědčit nás, že i roztržitý ňouma může být super mužem, který emancipovanou pracující dívku přesvědčí, že chlapskost ze světa ještě zcela nevymizela (doslova ji, feministky prominou, "domestikuje"). (Je výstižné, že k tomu, aby lidé nabyli zpět ztracené víry v ochránce, který nad nimi bdí, nestačí jim slovo. Přesvědčovací moc mají pouze činy. Okázalé, dechberoucí činy.) Ne všechny nedostatky filmového Supermana jsou ideologicky zatížené. Zejména při režisérském sestřihu si uvědomíte, že množství děje, který má být odvyprávěn, není adekvátní ke stopáži. Scény akční a scény jako z grotesky obohacující příběh jen minimálně a mají převážně spektakulární nebo zábavní funkci. Triky jsou přitom více záminkami k úsměvu než k údivu (běžící Clark vypadá jako Road Runner, četné scény létání jsou křečovité, chybí jim lehkost nezbytná k tomu, abychom uvěřili, že je pro Supermana tato aktivitou hračkou). Tenhle šmrnc upřímně míněné naivity Supermanovi ale zároveň dodává kouzlo, které dnešním komiksovým adaptacím schází. Je v něm cosi esenciálně amerického. V dobrém i zlém. Málokterý dnešní blockbuster bude podle mne ještě za třicet zábavou srovnatelně velkou a stejně načichlou poctivě odvedenou (nedigitální) prací. 85% Zajímavé komentáře: kitano, Vitason, numi ()
ROK 2006. Už po několikáté jsem shlédl Supermana a konečně jsem se odhodlal něco o něm napsat. Kdo by řekl, že je to už 28 let, co Richard Donner natočil praotce všech superhrdinů a vylétl se svojí pláštěnkou do nebes. My jsme se tak setkali se zlotřilým Lexem Luthorem s obličejem Gena Hackmana, horlivou novinářkou Lois, ale především s přihlouplým Clarkem Kentem a jeho hrdinským alteregem (nebo to je naopak?):). Na tehdejší dobu film s astronomickým rozpočtem 55 milionů mohl být katastrofou přímo kryptonského rozměru, naštěstí se scénáře chopil Mario Puzo (KMOTR) a spolu s Donnerem vytvořil úchvatnou podívanou, které nechybí jak zamilovaný motiv, tak akce s na tehdejší dobu přelomovými triky. Je pravda ,že dnes je moje hodnocení hodně ovlivněné samotnou nostalgií, jelikož, co si budeme nalhávat, ateliérové záběry létání s naklíčovaným pozadím se dnes, kdy očekáváme Supermanův návrat, zdají spíše úsměvné, než že by v nás vyvolávaly naprostý obrazový orgasmus. Někdo samozřejmě filmu vyčítá, že Hackman pojal Lexe hodně komediálně (a navíc neměl oholenou lebku a to byl vážně průšvih :)), ale jeho podání je naprosto skvělé a jakákoli chvíle, kdy je na plátně je skvělá. Spolu s tehdejším objevem Christopherem Reevem (nechť je mu země lehká) a lehce v letech Margot Kidder vytváří skvělí film na který se bude vzpomínat ještě hodně dlouhou dobu a nebojím se ho nazvat klasikou, která sice stárne, ale jen velmi pomalu. ()
Opravdu (ne)děkuju Genu Hackmanovi, že mi svou účastí v takovém spektáklu nepřímo rozšiřuje obzory i v oblasti filmových adaptací komiksů či obecněji filmů o superhrdinech. Tahle kapitola kinematografie totiž běží zcela mimo mou pozornost. Superman asi patří k té starší filmové klasice ,,...jako ruka k rukavici, whisky k sodě nebo korupce k politice", není ho na škodu znát. :o) Úvod z cizí planety předznamenával nekonečné utrpení, s přechodem na Zem se to rozjelo lépe a já si sledovaný děj mohl velice funkčně konfrontovat se svými dávnějšími dojmy ze všech těch našich seriálových Arabel, Návštěvníků a Létajících Čestmírů. I tam totiž figuruje s oblibou využíváné fantazijní téma objevení a zneužívání nadpřirozených schopností mladých lidí s jistými úmysly, či dochází zde též k situacím kolem nic netušících lidí ve střetu se zázraky. Takže zjištění, že nejsem až tak úplným nováčkem ve světě fantasy žánrovek, bylo potěšením. Vlastně pokud film zrovna nevyplňovaly ty brutální lety panáka v modrém hábitu s červenými slipy, který jde zachraňovat celou planetu (či jiné scény tomuhle podobné), bylo to skutečně nejen docela koukatelné, ale i tematicky zajímavé (třeba co se týče práce novinářů kolem senzací). V opačném případě slaboduchá a nesympatická trapnost, nicméně... která z opačné strany nabízí neskutečně zábavnou podívanou skrze výborné záporáky!! Zvláště postavička "nejgeniálnějšího zločineckého individua" Lexe Luthora je velice stylová a nezapomenutelná, Hackman si coby její představitel plně vychutnával snad každou minutku před kamerou a já v jeho přítomnosti na obrazovce vlastně také (nejvíc jsem se pobavil u scény v knihovně). :)) No dobrá, dobrá, přihmouřím oko (nejlépe oba), budu se tvářit, že nevidím zde též uvedený žánr drama, že to mohla být taky parodie, a přihodím si za "Lexíčka" třetí hvězdu. Ale vidět to opětovně dlouhou dobu nemusím. 50% ()
Jelikož nám za půl roku vtrhne do kin nejnovější přírůstek do Supermanovského universa, považoval jsem za nutné provést rekapitulaci. Logicky jsem zvolil pořadí, ve kterém filmy vznikaly. Tento první díl by v dnešní době asi jen těžko uspěl. Roztáhnutý děj a málo akce. Naproti tomu s blížícím se koncem příběh excelentně graduje. Neocenitelné služby filmu odvádějí Marlon Brando a hlavně geniální Gene Hackman. Zde platí pravidlo, že záporák dělá film. Nevím jestli by totiž někdo z nás vydržel dvě a půl hodiny koukat na posledního žijícího skauta Clarka Kenta. 80% ()
Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 200 nejlepších sci-fi filmů - 200 Greatest Sci-Fi Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Trailer: http://www.csfd.cz/film/2452-superman/videa/ ()
Galéria (189)
Zaujímavosti (93)
- Skladatel John Williams nahrával hudbu se stejným orchestrem, se kterým již spolupracoval při komponování hudby k Star Wars. (Karlos80)
- Richard Donner prozradil, že původní volbou pro roli Eve Tessmacher byla Goldie Hawn, která si ale řekla o příliš velký honorář. (novoten)
- Režie byla svěřena Richardu Donnerovi, který byl do té doby znám jen horrorem Přichází Satan! (1976). Před dokončením zčásti současně natáčeného Supermana 2 (1980) byl ale nahrazen Richardem Lesterem, který většinu jeho materiálu přetočil. To je také důvodem, proč je u pokračování Lester uveden jako hlavní režisér. (novoten)
Reklama