Réžia:
Jan SvěrákScenár:
Jan SvěrákHudba:
Michal NovinskiHrajú:
Ondřej Svěrák, Zdeněk Svěrák, Oldřich Kaiser, Kristýna Badinková Nováková, Filip Čapka, Jiří Macháček, Jiří Lábus, Petr Čtvrtníček, Pavel Liška (viac)Obsahy(2)
Kuky se vrací, film scénáristy a režiséra Jana Svěráka, je dobrodružný i poetický rodinný příběh, v němž ovšem hlavní role přebírají hrdinové ze světa dětské představivosti. Šestiletý Ondra trpí astmatem, a tak ze “zdravotních důvodů“ musí pryč i jeho oblíbená hračka - růžový medvídek Kuky. Když maminka vyhodí Kukyho do popelnice, začne pracovat Ondrova fantazie, v níž prožívá medvídkovy příběhy v neznámém přírodním světě. Je to ale opravdu jen sen malého kluka a nebo se Kuky skutečně vydal za největším dobrodružstvím svého plyšového života? Kuky se vrací představuje v kontextu současné domácí kinematografie skutečně jedinečný snímek, a to nejen pro své zaměření na rodinné publikum spojující dětského i dospělého diváka, ale i pro netradiční a moderní kombinaci hraného a animovaného příběhu, plného akčních scén a vtipných dialogů. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (878)
"Čím hlubší les, tím horší vztahy!" To je pravda. Já už si tedy pořádně nepamatuju, jaké to je být dítětem, takže růžový mazel Kuky musel stranou a ovace ode mne sklízí věčně poučující kapitán von Hergot, podpořený hlasy Anušky a Vidličky, díky kterým se mi tento pokus o lesní puč jevil poměrně snadno stravitelným. ()
Co to, český film, po kterém nemám chuť zvolat kupříkladu "Ta úvodní scéna byla ale trapná!" (Ačkoliv u většiny českých filmů posledního pětiletí až desetiletí mám spíš chuť naříkat "Všechny scény kromě té úvodní byly trapné!") Toto je prosím pěkně český film, u kterého mě nenapadá vůbec nic, co bych mu vytkla. Všechno sedlo jako nočník na zadek a nenastala jediná chvíle, kdy bych se nudila. A konečně také film pro děti, který děti nechápe jako slintající nablblé tvorečky, které stačí odbýt nějakým protivným popěvkem a pár pády na hlavu, nýbrž tak nějak ve smyslu Malého prince. Jsem naprosto spokojená. ()
Kuky se stal za poslední dobu fenoménem, akorát nevím, jestli to je tak dobrou reklamou, nebo jestli je tak moc výjimečný. Mně osobně je tahle postavička moc sympatická, to tolik kritizované 'neotvírání' pusy u loutek se mi zdálo naopak kouzelné, film jsem si moc užila, ale že by ve mně něco zústalo..to zrovna moc ne... ()
Když se ztratí dítě, tak řekne kde bydlí a oni ho přivedou domů. Kuky to neví, ale ne že je pitomej, ale protože je PLYŠÁK ..... Je neuvěřitelný, jaký dramatický situace může taková plyšová hračka prožít. U nás v českém lese! KUKY je českej. Je Svěrákův. A i když je nejdřív hodně ,,divnej do očí“, zanechal ve mě něco víc než třeba čtvrtej Shrek. Možná i díky Macháčkovu Anuškovi! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Souhlasím, že by pohádka měla děti zároveň vychovávat. 2.) Rád si čtu o hrdinech, kteří mají srdce. 3.) Zajímá mě, kde končí cesta věcí z popelnic. 4.) Nevím, kdo v lese jí zaječí bobky. 5.) Poznám, že ne všechno červený co teče z bezdomovce je krev. PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * ()
"Kuky se vrací" je dojemný příběh balancující mezi realitou a dětskou představivostí, který je vyprávěn s takovou lehkostí, upřímností a láskou, s jakou to umí jen Zdeněk Svěrák... Překrásné postavičky, geniální dabing (Svěrák, Čtvrtníček, Macháček, Liška, Táborský), úžasný svěrákovský humor, dokonalé honičky lesních vozítek atd. a na druhé straně pekelně nesympatická Kristýna Nováková-Fuitová. ()
Galéria (77)
Fotka © Falcon
Zaujímavosti (29)
- Jednou z inspirací filmu bylo výtvarné dílo Františka Skály, který autorům poskytl důležité rady, ale rozhodl se projektu neúčastnit. Jan Svěrák pak oslovil Jakuba Dvorského, který také používá přírodní motivy. (Zdroj: ceskatelevize.cz) (Gooffy)
- Na konečný scénář měla vliv i Svěrákova hra s plyšáky, pomocí které zkoušel na svém synovy různé dějové situace. (Olík)
- Natáčení bylo původně plánováno na 35 dní, aby se posléze protáhlo na 100 dnů a odehrávalo se v několika etapách postupně od roku 2008. Tuhá zima se točila na Ještědu, zajímavé kořeny u Bechyně, mechový les a potok na vrchu Melechově, borovice a skály u Drábských světniček, nejkrásnější listnatý les byl na podzim natáčen ve Voděradských bučinách u Jevan, zajímavá červená půda se našla v okolí Nové Paky a konečně k tajemnému svícnovému smrku si štáb vyrazil až k Vyškovu u Brna. (POMO)
Reklama