Reklama

Reklama

Kuky se vrací, film scénáristy a režiséra Jana Svěráka, je dobrodružný i poetický rodinný příběh, v němž ovšem hlavní role přebírají hrdinové ze světa dětské představivosti. Šestiletý Ondra trpí astmatem, a tak ze “zdravotních důvodů“ musí pryč i jeho oblíbená hračka - růžový medvídek Kuky. Když maminka vyhodí Kukyho do popelnice, začne pracovat Ondrova fantazie, v níž prožívá medvídkovy příběhy v neznámém přírodním světě. Je to ale opravdu jen sen malého kluka a nebo se Kuky skutečně vydal za největším dobrodružstvím svého plyšového života? Kuky se vrací představuje v kontextu současné domácí kinematografie skutečně jedinečný snímek, a to nejen pro své zaměření na rodinné publikum spojující dětského i dospělého diváka, ale i pro netradiční a moderní kombinaci hraného a animovaného příběhu, plného akčních scén a vtipných dialogů. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (2)

Trailer 1

Recenzie (877)

Radek99 

všetky recenzie používateľa

Právě jsem se vrátil z předpremiéry v Českých Budějovicích a jsem pln různorodých pocitů, kterými mne nový (a asi docela přelomový) film Jana Svěráka naplnil. Na jedné straně převládá nadšení z naprosté originality, která je vtisknuta do loutkařiny a estetické roviny Kukyho odysey, absolutně zvládnutého řemesla (stálý a osvědčený tým Svěrákových spolupracovníků, jemuž vévodí Smutného dokonalá kamera a Fišárkův precizní střih, vypadl snad jen tradiční autor hudby Ondřej Soukup, který byl však více než dobře nahrazen), na straně druhé mírné rozpaky z celkového vyznění, v němž převládl spíše nostalgický a posmutnělý podtón a tak trochu působil jako nějaká rodinná psychoterapie, v jejímž běhu mi scházela tvůrčí invence otce scénáristy Zdeňka Svěráka, respektive jeho obvyklé mixování tragického a komického, z Kukyho se na mě mimo pilin sypala záplava spíše toho smutného, na což jsem nebyl připraven. Dlouho jsem si také nemohl zvyknout na hlasový projev Janova syna Ondřeje, který mi nepřišel jakožto ideálně zvolený, ač potomek slavných předků, stále je to výrazný neherec, což v případě postsynchronu vadí. Když však Svěrák junior a jeho tým rozevřel po chladnějším entrée přede mnou coby divákem to úžasné panoptikum lesního života, v běhu děje jsem na výše zmíněné pomalu zapomněl. Kuky se vrací je filmem apriori pro dětského diváka, ale svou nespoutanou invencí a bytostnou originalitou, týkající se především vizuální složky, osloví asi každého. Jan Svěrák spolu s animátorem Jakubem Dvorským (z brněnského vývojářského týmu Amanita Design, který proslul vizuálně unikátně zpracovanými flashovými hrami Samorost 2 a Machinarium a videoklipem pro dánskou post-rockovou skupinu Under Byen) vytvořili pak zcela originální a nezaměnitelný svět lesních bůžků a bytostí a jejich estetika je natolik osobitá, že dává vzpomenout na to nejlepší z české školy animovaného filmu. Jasné inspirační zdroje lze pak rozpoznat v díle světoznámého českého výtvarníka Františka Skály, zvláště v jeho dvou knihách Jak Cílek Lídu našel a Skutečný příběh Cílka a Lídy, jimž peripetie Kukyho jakoby z oka vypadly. Stejně tak jsem si vzpomněl na dávnou Skálovu retrospektivní výstavu v centru Egona Schieleho v Českém Krumlově, kde byly již tehdy k vidění vozítka podobná těm, na kterých se prohání kapitán Hergot. Možná je škoda, že se Skála rozhodl nakonec se celého projektu neúčastnit, mohla tak vzniknout obdoba Švankmajerova podílu na legendárních filmových parodiích dua Brdečka/Oldřich Lipský, přesto se spolupráce Svěrák - Dvorský ukázala jako nanejvýše plodná a životaschopná. Předesílám, že dle mého úsudku se Kuky směle může měřit s originály typu Trio z Belleville, tak osobitý je jeho design. Škoda, že trochu vázne složka scenáristická a že hlavní dvojroli nehraje a nedabuje výraznější dětský herec... PS: Jak řekl na předpremiéře přímo Jan Svěrák, na filmu se podílelo celkem 180 lidí, z toho 80 film přímo natáčelo a 100 pak sedělo u svých PC a vyrábělo počítačové efekty, retušovalo atd. Ten poměr napovídá mnohé o dnešním fenoménu zvaném film... (Kdeže časy skromných Ropáků jsou...) () (menej) (viac)

Djkoma 

všetky recenzie používateľa

Kouzelná pohádka, která mě překvapila a zarmoutila "principem vyprávěním malým Ondrou", ale jinak v ní nenajdu nic špatného. Kukyho roadmovie v podobě procházky současným lesem je opravdu úžasný nápad a jeho ztvárnění je bezchybné včetně decentně humorných scén (list, vážky, sníh). Musím však podotknout, že talent Jakuba Dvorského (šéf Amanita Design, tvůrci her např. Samorost a Machinarium) je na filmu hodně cítit a já osobně se na jeho práci dokážu dívat hodiny a hodiny. Podmanivá a pohádkovou atmosféru dotvářející hudba Michala Novinskiho také stojí za zmínění, v Česku se rodí zajímavé osobnosti. ()

gudaulin 

všetky recenzie používateľa

Už několik týdnů na mě Kuky vykukuje ze stránek novin a časopisů, v podobě filmu o filmu i z televizní obrazovky a tak má člověk tendenci vidět v něm návrat ke skvělé minulosti českého animovaného filmu. Skutečnost je asi taková - připadal jsem si jako hudební mistr, který si za partnerku vybere výtečnou zpěvačku s podřadnou vizáží a pak ji touží jenom poslouchat. Zkrátka a dobře, můj vztah ke Kukymu musí být nutně rozumový, protože po emoční stránce mě naprosto minul. Určitě je možné mluvit v superlativech o formální stránce, ať už výtvarné nebo především o kameře a střihu, ale poměrně zásadní problém mám se scénářem a s tempem filmu, který mě po celou dobu tlumil a ukolíbával. Pokud člověk navštíví polední představení v multiplexu, nemá za sebou prohýřenou noc nebo těžký oběd a přesto musí vydávat neúnosné množství energie, aby nezadřímal, není něco v pořádku. Navíc mě celou dobu rozptyloval "dabing" medvídka v podání Ondřeje Svěráka. Pochybuju, že chtěl jeho táta ušetřit, spíš šlo o pokus dostat svou ratolest do světa filmu už v útlém věku, ale jeho neškolený monotónní hlas, se kterým by měl problémy i logoped, mě znechucoval. Kuky má určitě řadu jednotlivých prvků, které se dají vyzdvihnout, ale jako celek u mě nezabodoval a i ta třetí hvězdička je opravdu spíš oceněním určité výlučnosti, protože nejen na našem malém dvorečku, ale i v celosvětovém měřítku je to film určitě originální, kombinace loutek a přírody spolu s výtvarnými ujetostmi, jako jsou autíčka pohádkových postaviček, dává dohromady něco, co tu ještě nebylo. Pokud jde o animační stránku, ale vlastně i tu výtvarnou, mám nicméně dojem, že Bartův snímek Na půdě Svěráka pokořil, byť pochopitelně na známého oscarového filmaře přijde nepoměrně víc diváků a vzhledem k mediální podpoře bude nesporně úspěšnější. U Bartova snímku jsem díky vizuálním orgiím a dynamičtějšímu tempu dokonale vytěsnil vědomí velmi jednoduchého scénáře, zatímco tady jsem ty nedostatky zřetelně pociťoval. Celkový dojem: 50 %. Představení jsem navštívil i se svými dětmi, které by měly být v ideální věkové kategorii pro zhlédnutí podobného filmu, a přesto i jejich konečná reakce byla velmi vlažná. ()

3DD!3 

všetky recenzie používateľa

Drsné dobrodružné drama. Svěrák tvoří zajímavý a především fungující svět, který ale možná není úplně pro děti (maminka je tady v podstatě záporák proboha!) jako spíš pro ty co by jimi zase chtěli být. Výtečné hlasové obsazení, nádherná kamera, skvělé akční scény (ten náklaďák mi připomínal Nácky z Indyho a závody ze SKRYTÉ HROZBY) a moc pěkná hudba dělají z KUKYHO pozoruhodnou podívanou. Víc těchle svérázných pokusů o oživení českého filmu. ()

Galéria (77)

Zaujímavosti (29)

  • Kuky je jméno plyšového psa dcery produkční z režisérovy filmové společnosti. Svěrákovi se jméno zalíbilo a použil jej pro film. (Milan25)
  • Záběry loutek byly natáčeny pro 50 snímku za vteřinu, tedy dvakrát vyšší rychlost než standardní záběry. (hippyman)
  • Postavu kapitána Fon Hergota původně režisérův otec namluvit neměl. Zdeněk Svěrák dialogy zprvu natočil jen provizorně pro usnadnění práce loutkohercům s tím, že budou později nahrazeny jiným hercem. (Olík)

Reklama

Reklama