Prichádza Satan!

Opět jednou malé zklamání, vyvolané příliš vysokým očekáváním. Solidně hustá atmosféra, morbidní dilema, které musí řešit velvyslanec Thorn stárnoucího Gregoryho Pecka, slavná hudba Jerryho Goldsmitha... pár silných scén (ta nejlepší - oběšení Damienovi chůvy na začátku už bohužel není později překonaná)... to všechno řadí Omen k nadstandartním hororům historie. Pro mě však rozhodně ne k těm nejlepším. Vymítač ďábla je pořád o ligu výš. 70% (17.11.2006)

Podobně jako Rosemary má děťátko, také The Omen lze z velké části sledovat jako nadpřirozený horor i jako drsný thriller, v němž se vlastně nestane nic logikou (a fyzikou) nevysvětlitelného. S odstupem času už zápletka koketující s příchodem antikrista není tak mrazivá a pomalu vyprávěný film drží naši pozornost - podobně jako později například všechny Nezvratné osudy - hlavně očekáváním toho, jak bude vypadat další brutální "nehoda". Oproti dnešním gore filmům jde však stále o seriózní áčkovou produkci zejména díky nápaditému vyzobávání motivů z Knihy zjevení, díky nečekaně nekompromisnímu finále a díky hudbě, která musela LaVeye přivádět do rauše. 75% Zajímavé komentáře: A_FISH, Falcor, Teya, gudaulin (21.06.2006)

Jeden z nejlepších hororů všech dob. I v dnešní "hororové" době dokáže u většiny diváků vyvolat tíživý pocit a přimět je ke strachu. Velmi dobře napsaný scénář dává příležitost vyniknout zejména výbornému herectví Gregory Pecka, který svými schopnostmi dokáže i tak "brakový" žánr, jakým horor bezesporu je, povýšit na filmové umění. (06.11.2002)

Už bylo napsáno velmi mnoho o hudbě Jerryho Goldsmitha velmi kladným textem: ve většině geniálním, kde převyšoval i můj pocit o tom, že Goldsmith je vynikající skladatel a v tomhle filmu je jeho mistrovsky podkreslená hudba v napětí a hrůzy v celém Donnerově díle jeho dosavadním vrcholem. Výborná klasika 70. let a s klidným svědomím můžu napsat, že 70-80.léta v tomhle žánru patří mezi špičku ve filmové kinematografii. Omen se zařadil nejen mezi ně, ale velmi převyšuje ve všech klasikách hororového žánru - a velmi se přiblížil k Friedkinovu mistrovskému vrcholu Exorcist (kdy omdlévali lidé v kině). Omen je geniální v hudbě a v provedené režii, ale ve scénáři a v tísnivé děsivosti (atmosféry) má Exorcist navrch. (22.05.2012)

K čemu v takhle sváteční den napsat komentář než k nejlepšímu hororu co jsem kdy viděl? The Omen je nejnádhernější a nejsymfotičtější spojení obrazu a hudby co jsem kdy viděl. Tucotvý horor jenom s rozdílem, že si zde na živobytí vydělával Gragory Peck. Ale ty chorály jej povyšují někam do výšin. Na piedestál OSTeček. Vždyť i tohle píšu s podkresem Ave Satani a jak to jde najednou docela těžce. Zaposloucháte se a klidně vám přijde, že dneska už by Armagedon mohl nastat. Ale s Jerrym by to tak pěkně uteklo. Jako se někdo po Čelistech už nikdy nevykoupe v moři, já zase neprojdu kolem sklenářů bez záblesku na pana fotografa a jeho tabuli skla. Ačkoliv jsme se mnohem brutálnějších a povedenějších vraždiček dočkali až ve dvojce, The Omen je originál. Opravdu se spíše bojím u opičího útoku nebo dokonalého finále než u bestiálních krváků. Tohle dusno mi dělá líp než podřezané mrtvoly v detailním záběru. Dotek Medusy a Omen. Lepší mrazivo není. Exorcistu jsem ještě neviděl ale nemyslím, že masturbace s krucifixem mě vyděsí víc než odkrytí hrobů na zapomenutém hřbitově... (06.06.2006)