Škola života

Škola života je pro mě osobně velkým filmovým zklamáním. Coby fanoušek tvorby spisovatele Nicka Hornbyho jsem doufala, že něco ze svého osobitého rukopisu přenese i do scénáře, který napsal na základě memoárů novinářky Lynn Barber. A přestože samotný scénář nepostrádá své kvality, ona Hornbyho pověstná lehkost tu trochu chybí. Po zhlédnutí Školy života zůstává na jazyku zvláštní pachuť promarněné šance. Námět, herci, tvůrci, to vše mohlo vyústit v mnohem zajímavější filmovou podívanou, než je tato zbytečně zdlouhavá „love story“ o životě jedné mladé dívky. (30.05.2010)

Musím přiznat, že takovýhle druh filmu se mi zamlouvá... ztvárněním mi opravdu dost připomíná One Day, kterého se režisérka zhostila stejně dobře a také se mi moc zalíbil. Obsazení bylo milé, oba hlavní herci zahráli své role přirozeně a procítěně! Samotný děj bych rozdělila do několika částí: 1.kapitola: RUTINA, 2.kapitola: VYJEDNÁVÁNÍ, 3.kapitola: OKOUZLENÍ, 4.kapitola: PODLEHNUTÍ A VÝHODY, 5.kapitola: KONFRONTACE, 6. kapitola: PROZŘENÍ (inspirováno seriálem HIMYM - Platinum rule). Hezký příjemný snímek, který mi přesně sedl do nálady! (05.02.2013)

Vedle herců pracuje pro film věrná nálada raných šedesátých let. Na tradici školních uniforem útočí minisukně, na upjaté mravy rokenrol – a také premiantka třídy, jíž perlící Alfred Molina coby otec v kouzelných debatách rýsuje cestu na Oxford a neohrabaný spolužák dojemně a marně nadbíhá, času změn ráda podlehne.Vývoj jiskřivé, byť dlouho cudné romance má podmanivou náladu; bezstarostnou, radostnou, uvolněnou, a přitom s podprahovým tušením, že tu něco neklape. Typicky britský humor se vyžívá v duchaplných žertech i drobných detailech – a náhle použije mrazivou sílu při hrdinčině konfrontaci s učitelkami. Neboť dívka vede svou rebelii víc ze vzdoru než z lásky a za útěk před nudou platí. Škoda že její procitnutí a zmoudření film tolik ždímá a že si autorka předlohy tak okatě fandí. Jinak je Škola života vzorem chytrého vkusu, typicky britského v každičké vteřině. (25.05.2020)

71% stylové, vtipné, zábavné, milé, s výbornými herci (zvlášť proměna Carey Mulligan z věrohodné šestnáctky v dámu alá Audrey Hepburn je vyborna, stejně jako Alfred Molina v roli zmanipulovaného otce) a bohužel s uplně dementním koncem a poslestvím, které odpovídá té době před 50 lety, kdy se film odehrává, ale rozhodně nepatří do roku 2010. Ovšem nemůžu říct, že bych se jinak dobře nebavil.. (14.04.2010)

An Education, nevyhľadavám podobné snímky no nakoniec musím uznať, že väčšinou potešia... nerád to samozrejme priznávam ale som rád, že som to videl... Upriamil som na to pozornosť po tohtoročnej "BAFTA Film Awards", kde bol tento snímok mnohokrát nominovaný aaa milé prekvapenie, tak ako po obsahovej ale aj po vizuálnej stránke... doporučujem nielen "náctiletým" dievčatam (celkovo mnohým ženam :D, rôznych vekových kategórií) 7/10 " I am the good guy", ehm. (16.04.2010)