Země ledních medvědů

Tak trochu pohádka šmrncnutá duchařinou z prvky severních ság, trochu dobrodružný příběh připomínající českjou Vánici nebo Syny hor, nepodařený lední medvěd, který vypadal, jako by to byla maska, pod kterou se ukrýval Vašek z Prodané nevěsty. Kdybych to bral jako film pro děti, tak by to šlo, ale skutečně jsem nevěděl, koho tenhle film měl oslovit. (05.04.2015)

Islandský film pro děti, v České televizi uveden pod názvem "Bez připojení". Neliší se od dánské produkce. Stejně jako ona ukazuje rozvrácenou rodinu jako běžnou věc (nevlastní sourozenec, nová manželka otce atp.), navíc novopohanské a spiritistické praktiky děvčete (záliba ve vyvolávání duchů) mohou být návodem taky si to ze zvědavosti vyzkoušet. Žánrově jde o drama z drsných ledových končin s duchařskými prvky, děti se jistě nudit nebudou, ale v podstatě to dobré není... (03.10.2010)

Mě tenhle rodinný filmík hodně překvapil. Ještě aby ne, je z Islandu, ale pravda je, že jsem od něj stejnak čekal trošičku něco slabšího, než z něj skutečně vypadlo. On ten obal docela dost zkresluje, protože o medvědech tenhle film skutečně nění. Islandská krajina, Islandská nátura, Islandská mysteriozní atmosféra a přesně ta dětská tvář obtisklá do filmu, tak jak to má být. Tohle děti bavit musí. Nic přehnaného, a i tak se na to hezky kouká. Délku to má přesně tak akorát a příběh také do složitostí nezachází. Prostě pohoda, na které je znát, že Island opravdu přemýšlí co natočí, než to skutečně natočí. (29.08.2009)

Pod tímhle titulem by mohla být klidně podepsaná naše Věra Šimková Plívová, kdyby žila na Islandu. Film naplňuje znaky obvyklé pro její tvorbu, tzn. primárně je určen pro děti školního věku, řekněme mezi 7 a 13 lety, a má mírný přesah do oblasti rodinného filmu. Ve snímku se sice objevuje duchařský motiv, ale ve skutečnosti není důležitý, podstatná je konfrontace hodnotového žebříčku a chování městského kluka přemístěného do nehostinné divočiny. Zároveň jde o konflikt a usmíření dvou povahově i pohlavím rozdílných dětí - opět typický znak pro naši nejvýznamnější režisérku dětské hrané tvorby. Kamera sice zdaleka nevyužívá všech možností, které islandská příroda poskytuje, ale i tak je na co se dívat. Příjemně krátká stopáž, herecké výkony i režie bez zjevných kiksů. Islandská kinematografie se loni sice mohla pochlubit úctyhodnými sedmi kousky, ale i tak je pro mě každé setkání s touhle tak trochu exotickou tvorbou vzácností. Celkový dojem: 55 %. (14.09.2009)

Já jsem na Islandu byl a záběry na zamrzlou a zasněženou islandskou krajinu mě dost potěšil, co se však týče filmu, tak mě zklamal. Všechny islandské filmy, které jsem viděl jsou buď drsné nebo mysteriózní anebo něco, co vám hrozně sžírá duši. Tento mi však připadá takový nijaký. Žádné velké nebezpečí, a příběh jako takový lpí na záhadě, která zas tak zádadná nebyla. Postava ducha byla bez charismatu a co se týče herců, tak nic moc. (23.09.2011)