Robocop

Před třemi lety to bylo Zrození planety opic, letos překvapuje Robocop. A já se vzhledem k tomu, jak mám rád původní film, až divím, že jediné výhrady mám k topornému představiteli Alexe Murphyho. Přitom stačilo buď najít sympatičtějšího člověka, nebo nechat většinu jeho obličeje po 90% filmu skrytou v přilbě. Naštěstí je tu ale menší paradox - největší pozornost na sebe strhávají ostatní "vedlejší" postavy v čele s výtečným Gary Oldmanem, díky nimž Kinnamanovo neherectví člověk vlastně ani nevnímá. Dialogové scény se vyrovnávají těm akčním, režie všech je velmi slušná, triková stránka bez výhrad a při samostatném poslechu se mi poměrně líbila i hudba. Satirický podtón naštěstí úplně nezmizel, a to hlavně díky postavě Samuela L. Jacksona a jeho televiznímu pořadu. (14.02.2014)

Nebudu chodit kolem horké kaše, originál nepovažuju za nedotknutelný film, jako mnoho lidí zde a proto jsem se k tomuto remaku stavěl poměrně kladně. A výsledek mě potěšil. RoboCop je fajn akční film, kde se mi nejvíce líbila linka "člověk vs. stroj a kdo kdy rozhoduje". Něco mi říká, že kdyby Padilha měl 100% tvůrčí kontrolu nad filmem, tak bychom se dočkali parádního akčního snímku. Takhle mi nezbývá než napsat, že doufám, že případné pokračování, pokud nějaké teda bude, se zbaví postavy Jaye Baruchela (mám ho celkem rád, ale tady rušil) a přidá na násilí, krvi a tak... :-) 80 %. (29.12.2014)

Lze ocenit snahu za zajímavou psychologii a nejednoznačnost hlavní i vedlejších postav. Tedy absence tupě přímočarého děje - díkybohu. Ono to, co frčelo v osmdesátkách, by zcela jistě na chlup stejně (jen v novém hávu) nefrčelo teď. Film překvapivě nejvíce selhává v akci, které je jednak málo a není nic moc. Od 100 milionového akčňáku bych čekal větší nášup. Zároveň je vidět, že tvůrcům chyběl kumšt na velkolepější a hlavně detailnější výpravu, jasně viditelnou například v podobně drahém, avšak mnohem lépe provedeném Minority Report. (16.02.2014)

Kterak Hollywood vykastroval dalšího kdysi tak osobitého režiséra... Blockbustery spíš míjím, neboť oni většinou míjí mne, na Robocopa jsem se ovšem těšil, jelikož právě tenhle film byl dalším, celkem logickým krokem v kariéře výjimečného brazilského režiséra José Padilhy, který se celosvětově proslavil svým opusem Tropa de elite (a jeho pokračováním). Tohle strhující syrové akční sociální drama z favel Rio de Janeira vypovídá velmi realisticky o tom, jak hodně je v mezní situaci posunuta hranice vnímání dobra a zla i toho, čemu se říká spravedlnost. Ten oslí můstek k příběhu robotického policisty, jak jej kdysi natočil Paul Verhoeven a nyní v remaku uzpůsobil k obrazu svému Padilha, se přímo nabízí. Spravedlnost vynucovaná absolutně, silou těžkooděnců BOPE, silou Robocopa. Obé velmi pravičácké, velmi kontroverzní, velmi nestandardní v relaci k západním hodnotám. Když píši ,,uzpůsobil k obrazu svému", myslím tím, co všechno mohl tak vysoce sociálně vnímavý tvůrce pocházející navíc ze země, která má kontroverzi vepsánu přímo ve svém sociálním uspořádání, z potenciálu dřímajícím v látce, jakou je Robocop, vytěžit. Ale ono to spíš vypadá, že si velká hollywoodská studia uzpůsobila k obrazu svému dříve tak osobitého režiséra. To, co jsem mu v Elitní jednotce věřil bezezbytku, náhle v přetuněném hollywoodském spektáklu smrdí kalkulem, do popředí se dostává módní pranýřovaní USA coby světového četníka (scény z Bagdádu jsou ovšem naprosto jalové a plané), onen fašistický rozměr zneužití policie vedoucí k proměně v policejní stát vyšel rovněž tak nějak do ztracena, jediným nosným uvěřitelným momentem je kritika nadnárodního kapitalismu, což mi na ideově (a ideologicky) tak bohatý námět přijde dost málo. Ano, jistě, je to remake, to má vznik takovéhoto filmu ospravedlnit, vždyť remake je teď v Hollywoodu taky v módě... Je to smutný paradox doprovázející Padilhův přestup do Hollywoodu - kritizovat omezování svobody ve světě a přitom se pro peníze vzdát své tvůrčí svobody... (02.05.2014)