Hačikó: Príbeh psa

Hachiko byl pes mého dědy. Každý ho nazýval záhadným psem..... Jednoho dne se R.Gere stal nejen milovníkem žen, tance, ale i psů. Mé hodnocení není objektivní!!!! Jakožto majitel psa jsem viděl víc než jen sondu do rodiny, která má psa a důkaz, že PES JE NEJLEPŠÍM PŘÍTELEM ČLOVĚKA. A přestože jsou psí (zvířecí) instinkty fantastické, vy ostatní se na film podívejte pouze v případě, když budete mít potřebu uronit slzu za starýho psa (nemyslím Gereho). Nebo jestli potají myslíte na Gora. Každopádně, nikdy by jsme neměli zapomenout na ty, které milujeme. I když nejsme psi. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne Víte že? Skutečný Hachiko opravdu existoval? Jeden by mu snad i záviděl… (23.03.2010)

Hallstrom zase tlačí na to, aby byly slzy za každou cenu, ale dělá to tak přirozeným a nenuceným způsobem, že za to nelze nedat palec nahoru. Based on true story přiběh mezi pánem a psem je podaný bez zbytečného sentimentu, bez přebytečných kýčovitých emocí navíc, jinými slovy úsporně akorátní. V půli filmu budete držet pěsti a fandit, aby se téhle idylické rodince v idylickém maloměstě, kde se všichni mají rádi a všechno funguje, zastavil čas a to dobré bylo napořád. Ač je to nereálné. (28.05.2017)

Je otázkou, čí oči byly více psí – jestli Hačiho nebo Richarda Gera. Už od prvních minut je evidentní, že film bude prvoplánově útočit na divákovy city a slzné kanálky ve snaze pozvednout papírenský průmysl zvýšením spotřeby kapesníčků. Nemyslím si, že jsem cynik, ale na mě tentokrát toto slzavé údolí vůbec nezafungovalo. Abych ovšem jen nekritizoval, musím moc pochválit překrásnou Kaczmarkovu klavírní hudbu a také akita inu v „roli“ Hačiho byl skvělý! (02.07.2013)

Tento príbeh som už poznal dlhé roky pred filmom z rozprávania môjho otca. Je to veľmi silný, pôsobivý a dojemný príbeh o vernosti, priateľstve a láske. Film sa podaril a aj keď je je tá udalosť originálne japonská, američania nič nepokazili. Natočené je to civilne, s citom a nič nie je prehnané. Richard Gere je sympaťák, hudba je krásna a je to celé dosť emotívne. Ja osobne si to lepšie natočené veľmi predstaviť neviem. Dojalo ma to riadne. Plakal som. (22.09.2011)

Komentář obsahuje nejeden SPOILER. Hachiko je další z řady vyděračských snímků, stavící na kouzlu čistoty vztahu roztomile koukající a účelně knikající psovité šelmy k jejímu pánovi (viz, nebo možná radši ani neviz Marley a já ). Ovšem, vezmu-li to kolem a kolem, o čem vlastně celý film je, že: chlapík najde štěňátko - ze začátku ho nechce, brzy ale zjistí, že ho vlastně strašně chce, následují desítky minut ťuťuňuňu záběrů na bujaře skotačící dvojici, pak chlapík umře (ach) a až do konce snímku všichni svorně slzí a trpí – psisko hlavně (fňuk fňuk). Chápu, že je snímek inspirován skutečnými událostmi, ale to nic nemění na faktu, že je Hachiko postižen zhoubnou chorobou, jejíž “projevy” je možno dohledati ve výkladových slovnících pod pojmy stereotyp a klišé. (10.03.2010)