Obsahy(1)
S humornou nadsázkou jsou tu vylíčeny pohnuté osudy Alexe, kterého rodiče odvezli do emigrace. Po letech, po autohavárii, při níž zahynuli a on ztratil paměť, si ho do rodného Bulharska odváží jeho svérázný dědeček Vasil. Vrací mu nejen pocit identity, ale utvrzuje v něm i vědomí světoobčana. [43. MFFKV 2008] (oficiálny text distribútora)
Recenzie (37)
V roce 1976 se v malém městečku socialistického Bulharska narodil Alex. S rodiči ve svých šesti letech emigroval na západ. O pětadvacet let později o své rodiče Alex přijde při tragické autonehodě. Ztratí také svou paměť. Do Německa za ním přijíždí dědeček, aby mu pomohl. Svět je velký a někde v něm musí Alex najít svou spásu. Ta číhá všude – v rodném kraji, ve vzpomínkách na uprchlický tábor, v blízkých i dalekých zemích. Je pravda, že kdo ví, odkud přišel, ví, kam míří? Putování Alexe a jeho dědečka je nejen cestou do rodné vlasti, ale i cestou k navrácení vzpomínek, cestou k nalezení sebe sama, k získání nové chuti do života. Светът е голям и спасение дебне отвсякъде je nenápadný, ale velmi citlivý a pěkný film. ()
Tak tohle naprosto splnilo moje očekávání. V podstatě velmi jednoduchý příběh, ze kterého ovšem, podobně jako u dalších balkánských filmů, vyzařuje cosi nespecifikovaného, obrovská energie, životní optimismus a pocit, že každý z nás má svoje místečko, kam se může kdykoliv vrátit, i kdyby to bylo přes půlku Evropy na tandemu. No a Miki opět ve své životní formě, pokud ho vůbec někdy opustí. ()
Nevím kolik jsem viděl bulharských filmů (jestli jsem vůbec nějaký doposud viděl), ale tenhle je absolutní TOP. Naprosto jednoduchý příběh rozvinutý na téměř dvě hodiny filmového pásu, který je tvořený z krátkých příběhů z minulosti a současnosti. Tyto střípky ze života slepené dohromady dají ten největší diamant bulharské kinematografie, za který by se nemusel stydět žádný režisér evropské scény. A vy si v klidu vychutnejte radostné i smutné okamžiky, které vám připomenou místy i komunistický režim u nás. A je čas naučit se hru vrhcáby. ()
Toto je jedna báseň. Aj keď to človek nemusel zažiť, môže to vysoko oceniť. Nádherný príbeh, nádherné metafory na život, skvelí herci, nádherné prostredie, cítiť z toho jar a leto, je to také svieže a plné inšpirácie. Ak si myslíte, že ísť bicyklom z Nemecka do Bulharska je šialené, to asi neviete, že jeden Slovák natočil film o tom, ako išiel bicyklom zo Slovenska na most, ktorý oddeľuje Európu a Áziu v Turecku, ale na druhú stranu neprešiel aj keď tam išiel kvôli tomu, prišiel iba na most a otočil sa a išiel naspäť, zažil duchovnú obnovu, mal zážitky, takže to nie je šialené, ale nádherné, je to svojím spôsobom aj cestopisné aj psychologické. Je to aj trošku historické, romantické, životopisné a koniec koncov ten záverečný hod kockou by som lepšie nevymyslel, je to ako z mojej duše, proste film ako sa patrí. ()
Velké překvapení vycházejících z velkých hereckých výkonů. Trochu lyrické a hlavně hodně silné v dopadu na diváka a to nejen toho, který pochází ze zemí na východ od zdi. Režijně nevtíravé a nenápadné, ale v celkové kompozici prostě skvěle fungující. Jistě škarohlíd by našel pár kapek patosu, ale v tomto případě to nevadilo. Opravdu citlivý a krásný film, který má co říct. Doporučuji. ()
Galéria (23)
Fotka © RFF International
Zaujímavosti (4)
- Film je natočen na motivy stejnojmenného bestselleru německého spisovatele bulharského původu Iliji Trojanowa. Román byl přeložen do 11 jazyků, přičemž v němčině i bulharštině vyšel ve dvou vydáních. (Lucka.S)
- Alexův (Carlo Ljubek) dědeček se jmenuje Jordan Bakrov (Miki Manojlovic), všichni mu však říkají Bai Dan. „Dan“ je od jména Jordan a „Bai“ je čestné oslovení muže, který má výjimečný postoj ke kostkám. (Lucka.S)
- Přestože má Bulharsko ve filmu důležitou úlohu, ani jeden z hlavních představitelů Bulharem ve skutečnosti není. Miki Manojlovic je srbský herec a Carlo Ljubek pochází z Německa. (Lucka.S)
Reklama