Somers Town

Tak má podle mě vypadat obyčejný malý sociální film, tedy něco, co se u nás vůbec netočí. Somers Town je snímek, kterej umí skvěle přepínat mezi humornou a existenciálně naléhavou podobou a kterej nachází ryzost na těch nejméně pravděpodobných místech - v citlivosti lidí z okraje společnosti (aniž by vytvářel stroj na výrobu klišé). Skvělý (a nikoli naivní, jak jsem si přečetl v některých komentářích) mi přijde ten barevný kontrast na konci filmu, kde se černobílé zrno promění na retrobarevnej negativ. Právě skutečnost, že nejde o přechod do klasické barvy, ale je použit ten retro-filtr, činí konec filmu interpretačně velmi zajímavý - jednak může jít i iluzívní přitakání útěšnosti (lidské sny mohou dojít naplnění) a jednak může jít pouze o zhmotnění vysněného přání, které se v realitě ale nepodařilo uskutečnit (a existuje tedy pouze v hlavách hlavních hrdinů). (14.08.2014)

British Sink Cinema šmrncnuté Jarmuschom. Turgoose je fakt herecký talent. Somers town lavíruje medzi drsnosťou britských sociálnych drám a poetičnosťou nezávislej dlhozáberovej čiernobielej kinematografie. Príbeh dvoch outsiderov v Londýne odkrýva mizériu života či už domáceho obyvateľstva alebo emigrantov z východnej Európy bez samoúčelnej snahy byť depresívny. Naopak film zachytáva ich trápenia veľmi triezvo, bez zbytočného dramatizovania a vlastne hovorí, že aj ten mizerný život tesne nad dnom spoločnosti je sem-tam sranda. (30.07.2014)

Zajímavé, pohodové, ale mohlo to být mnohem lepší, jak ukázala podobně koncipovaná mexická Kachní sezona, které jsem dal plný počet. Tady je to spíš 3,5 hvězdy. Skvělý Thomas Turgoose, který je svým výzorem přímo ztělesněním klasického anglického týpka:) Škoda, že celkově to zůstalo tak na půli cesty. (18.01.2010)

Film si mne získál především svou metráží, při níž dokonale stačil postihnout problematiku polského "alko-gastarbajterství" a domorodou "sprakovitost" pihtejch ušatejch předadolescentů, co pijou Carlsbergy a fandí Weynovy Roonymu. Je rozhodně dobře, že si tyhle dvě sociální skupiny padly do noty, aspoň na tu hodinku. (03.09.2009)

Trochu poodhalená tvář do života imigrantů v jedné londýnské čtvrti s jejich nejen sociálními problémy. Osamělý Marek zde poznává Tommyho, stejně osamělého a postupně mezi nimi vzniká přátelské pouto. Začínají spolu prožívat mnoho situací odpovídající jejich věku, například společnou náklonnost k francouzské číšnici Marii, která byla opravdu moc roztomilá. Je to takový malý, milý, velký film s krásným sněním na konci. (15.06.2012)