Černej Dynamit

černej dynamit je prostě nejlepší, kam se na něj hrabe nějakej Chuck Norris. Ale teď vážně, Černej dynamit je docela zajímavej kousek. Prvních 15 minut jsem přemýšlel jestli to myslejí všechno vážně a má to být akční film nebo pouze komedie. Herci hrají tak špatně, až je to geniální. Příběh je poměrně dost předvídatelnej, ale to vůbec nevadí. Černej dynamit je od začátku do konce propletenej úžasnýma hláškama a nekončícíma akčníma scénama při kterých se člověk popadá za břicho smíchy, i se nestačí divit co se to vlastně děje. Scéna kdy parta černochů došla od toho že se lentilky rozpouštějí na jazyku až k tomu že sladový likér Anaconda zmenšuje pánská přirození byla geniální. Sice mi od začátku do konce připadalo že 90% světové populace tvoří černoši, 9% asiati a 1% běloši tak jsem se celkem dobře bavil. (12.04.2010)

Po dlouhé době komedie, kde se člověk od srdce nenuceně pobaví. Úmyslná béčkovost je smrtící stejně jako nunčaky hlavního hrdiny. Hláškující černoši, laciné (ale skvělé) triky, nahrané souboje, dějová klišé. A do toho zpívaný, stále se opakující a nakažlivý motiv "Dynamite, dynamite". Tenhle film si prostě musíte zamilovat! (27.01.2010)

Smála jsem se. Ale asi tak desetkrát méně než zbytek karlovarského Thermalu. Málo koukám na béčka, neujíždím na háčku a nedá se o mně říct, že bych blaxploitation žánr znala od A do Zet. Připadalo mi to jako černé Komando, ve kterém se míň melou protivníci a víc mele pantem. Ale za mimořádně encyklopedické rozluštění pointy palec mírně hore. 50 (08.07.2009)

Podobně jako Tarantino a Ridriguez v Grindhouse se režisér Scott Sanders pokouší recyklovat ty (z dnešního pohledu) nejlepší momenty z už dávno mrtvého žánru. Ani on pro navození autenticity neváhá přistoupit k extrémnostem typu mikrofon v záběru, herci dívající se do kamery atp. Zajímavé je, že film působí celkem nákladně (vybuchující auta, helikoptéra...), ve skutečnosti se ale jedná o vystříhané scény ze starých filmů, které jsou do filmu umě zakomponovány! Narozdíl od Grindhouse se Black Dynamite neutápí v nekonečném mluvení a sází hlášku na hlášku a ztřeštěnou akci pebíjí ještě ztřeštěnejší akcí. A daří se mu to až do konce. Tahle zahuštěnost absurdními nápady, sled scének v němž děj nehraje žádnou významnou roli, může na někoho působit trochu monotóně. (12.07.2009)

Dynamite... Dynamite... Jou, na mně je, abych vám pověděl o největším nigga kick-ass motherf_ckerovi, jakýho jsem znal. Jooo, Black Dynamite se jmenoval, s nunčakama a v kung-fu to byl král. Grázlům držky rozbíjel, drogy před dětma splachoval a když došlo na ženský, nebál se je klátit po desítkách. Jooo, Black Dynamite to byl, kdo seřezal každýho, kdo mu sáhnul na rodinu, on to byl, kdo se nebál vydat do ulic zjednat nápravu a dát pořádnou nakládačku i samotnýmu podvraťákovi z Bílýho domu. Jop, Black Dynamite. Největší drsňák pod sluncem, se svalama z oceli a chrismatem, před kterým by utíkal i Rambo s nabitým kulometem. Dynamite... Dynamite! (02.02.2010)