Symptom Pandorum

Tak tohle mne fakt dostalo!! Jednak nejsem moc příznivce "sci-fi horrorového" subžánru (až na kultovní výjimky samozřejmě ...). A pokud jde o film "raketa letí vesmírem a posádka má problémy s navidací, přemýšlí kde přistane, zblázní se jim robot atd.", tak tohle vůbec neberu ... Ale pokud do rakety tvůrci filmu lupnou nějakou tu příšeru, tak už mne to baví víc ... Tohle byl ale fakt mazec ... V tom filmu je naprosto všechno ... od postupného probuzení v obrovské raketě, kdy si nikdo nic nepamatuje, přes naprostou vzájemnou paranoidní nevěřícnost a souboje posádky mezi sebou, útěky a souboje s neskutečně nebezpečnýma stvůrama jako by vytaženýma z pekla, všudypřítomné tajemno a záhada co a kdo je vůbec postižen nemocí "pandorum", nebezpečí na každém kroku, temnota, cyberpunková obrazová-vizuální témata atd. Někdo může říct, že režisér nasekal všechna možná klišé a hodil je do hrnce ... jenže ten film je perfektní v tom, že všechny tyto části a pocity, které z něj divák má, jsou skvěle provázané a vyvíjí se přirozeně a postupně ... Hlavní, co ale zvedá film o několik řádů výš, je DOKONALÁ atmosféra!! Od první minuty jsem měl klaustrofobicky staženej zadek a od pomalého rozjezdu, který se stal po chvíli docela zajímavým, film neustále gradoval a nepovolil ani o kousek ... Po celou stopáž filmu se ozývají skutečně nepříjemné pazvuky, všechno duní, nebo hraje nářezová hudba u akčních scén a film strašně intenzivně atmosféricky působí na diváka (doporučuji domácí kino nebo kvalitní sluchátka ...). Ta intenzita působení na diváka je opravdu značná a naprosto mne uchvátila. Naštěstí se nejedná o nějaké rádoby "poselství", ale "hardcore čistý" horror, který ze sebe nedělá víc než je a věřím, že nejednomu divákovi dá docela na prdel ... V rámci subžánru naprostý skvost!!! (12.11.2009)

Poctivě odvedená žánrová prácička, která si v ničem nezadá s lepšími sci-fi snímky posledních let, a směle bych ji přiřadil třebas i po bok Sunshine, které - ač znatelně lepší - si jako poslední dobrou space operu pamatuji naposledy. A jestliže Boylův film je charakteristický svými žlutými filtry, v Pandorum jsem se ponořil do spektra barev šedé a modré. Christian Alvart se očividně inspiroval nejen filmy (Horizont událostí, Vetřelci), ale i počítačovými hrami (Dead Space, Suffering) a v neposlední řadě velmi pravděpodobně i skvělou knihou Non-stop od velmistra žánru Briana W. Aldisse. Vůbec to není na škodu, neboť prozkoumávání tajemné vesmírné lodi nebylo nikdy tak zábavné. Jako zápory bych vyčetl nevýrazného Quaida (Foster naproti tomu hraje bezvadně), moc rychlé akční scény a bohužel druhou půli filmu, kdy mě to jaksi přestávalo bavit... Konec ovšem bombastický, i když jsem si nemohl ironicky nevzpomenout na 2012. A velmi mě potěšil Norman Reedus v parádní miniscénce! Ke čtyřem hvězdám chyběl takhle malý kousek. (28.01.2010)

Solidní a hlavně amosférický sci-fi horor, který má v rukávu pár moc pěkných es. Foster i Quaid jsou hodně dobří a právě první jmenovaný tahá celý film kupředu. Závěrečné překvápko mě dostalo a vůbec jsem mile překvapen celým vyzněním filmu. Tenhle styl se mi prostě zamlouvá. Nenudil jsem se ani na chvilku. (10.11.2009)

Jak jsem zahlédl v titulcích "produced by P. W. S. Anderson," hned jsem pochopil, proč mám z filmu tak podobný pocity jako z Horizontu události. Zajímavej nápad, slušně natočený, má to nečekaně kvalitní herce, ale chybí tomu smysluplnej scénář, kterej by dokázal dát ději řád, gradaci, postupný odhalování, co se na lodi stalo a vůbec víc logiky a míň klišé. Viz gudaulin, další slova by byly nošením Andersonů do béčka. (24.04.2011)

Takhle si zhruba představuji kvalitní horor z vesmíru. Členové posádky se postupně probouzejí z umělého spánku, trpí částečnou amnézií a aby toho nebylo málo, systémy lodě kolabují a kolem panuje nevysvětlitelný chaos. Hlavní hrdina se snaží co nejrychleji zorientovat a problém vyřešit, ale během své mise na něj čeká mnoho děsivého dobrodružství. Řekl bych, že i mimo něj byly všechny ostatní postavy bezchybně zvoleny a přestože vyznává každý úplně jiné hodnoty, se svými úděly se moc hezky vypořádají. I když se jedná relativně o starší kousek, masky příšer působily věrohodně a jednotlivé scény vcelku účinně vystraší. Kusy skládačky do sebe postupně zapadají až k neočekávanému vyvrcholení. Dodávám, že teprve tam jsem se rozhodl udělit čtyři hvězdy. 70% (09.10.2022)