Polnočný bozk

Přiznávám, že jsem pořádně nečetla, o čem to má být, takže jsem šla do kina s tím, že jdu na romantickou podívanou, ale už první minuty mě vyvedly z omylu. Tohle je opravdu něco úplně jiného, ale v podstatě ze života. A i na trochu té romantiky dojde :-) Pro mě neznámí herci předvádí výborné výkony, kamera je zajímavá, hudba fajn a černobílé provedení tomu dodává jiný rozměr. (01.04.2010)

LA variace na Before Sunset. Se vším tím okázalým pozlátkem andělského města navrch. Žádná velká romantická láska, která přijde jednou za život. Na to je tady přece Paříž. Los Angles je zrcadlem pro náhodné seznámení, plytké a povrchní soudy druhých, mezi kterými probleskuje závan fatální lásky, ale ve skutečnosti jde možná jen o převlečený pocit totálního osamocení a znuděného života. Dívá se na to líp, než když se to prožívá. (01.07.2010)

Nic moc konverzačka s absolutně příšerným obrazovým doprovodem. Něco tak hrozného jsem viděl naposledy v rámci Noci filmových nadějí IV (edit: konkrétně od tohohle: http://voyo.nova.cz/multimedia/noc-filmovych-nadeji-iv-vsechno-si-nekoupis.html?s=3 ), i studiové pohádky ČT vypadají stokrát lépe. Má to vizuální kvality home videa, ale už ne styl, kvůli čemuž (plus ještě plochým postsynchronům a minimu ruchů) jsem měl většinu času nepřekonatelný problém se do toho alespoň trochu ponořit a místo toho jsem vnímal to amatérské natáčecí pozadí. V určitém směru je to velmi progresivní film o filmu, kdy oproti zažitým konvencím nenahlédneme ani na okamžik do zákulisí. Ale je tam pořád cítit. A má to hodinu čtyřicet. Ufff. O to víc smutné, když si člověk uvědomí, co všechno filmaři zvládli v těch cca šesti minutách, co měli k dispozici v Paris, je t'aime. Nejlepší scéna je hned ta úvodní, doporučené shlédnutí zhruba- 00:00:00 - 00:06:00, 00:12:55 - 00:13:00, 00:13:18 - 00:14:10, 00:33:00 - 00:39:07, 01:07:30 - 01:09:53, 01:23:50 - 01:33:48. Dohromady cca 25 minut. Viděna barevná verze. (27.02.2011)

Jeden z filmov so zápletkou (ne)všedného dňa, ktorý sa vydarí len vtedy ak človek nič neplánuje. Dôraz je kladený najmä na konverzácii medzi hlavnými hrdinami, ktorých pocity postupne odhaľuje nepriamo. Scénár nám však ponúka rôzne detialy, ktoré si málo kto všimne a navyše sú tak osobné, napríklad www.lostshoeproject.com. Štýl akým je film natočený, čiernobiela ručná kamera, pridáva na pocite osobne prežitého zážitku... (16.08.2013)

To blond holka ze seznamky mě málem připravila o filmový zážitek! Hned po prvních minutách, strávených v její společnosti, jsem velmi vážně uvažovala o ukončení mého trápení, jenže se mi vůbec nechtělo opustit Wilsona, i když by mu podle mého bylo mnohem líp další osamocený rok v depresi, než pokročit někam dál s arogantním kanálem bez vychování, jménem Vivien. Naštěstí blažené okamžiky, kdy dokázala zmlknout a slovo dostal její pravý opak, byly stále delší a vedly k její pozvolné proměně, kterou jsem už byla schopná akceptovat. A odměna za výdrž i důvěru ve Wilsona byla sladká. Černobílý obraz byl víc než příjemnou změnou, dokonce ani L.A. v něm nevyhlíželo lacině, spíš seriózně, jako město pro život, toulky po něm byly fajn, stejně jako většina dialogů (ale přirovnání kondomu k toaletnímu papíru jasně vede), ovšem nejlepší chvíle se dostavily, jak praví název - s půlnočními polibky - a do finále se jen vylepšovaly, abychom si nakonec do nového roku mohli všichni zahulákat "Wind of Change" :-) (17.02.2012)