Réžia:
Ang LeeScenár:
James SchamusKamera:
Eric GautierHudba:
Danny ElfmanHrajú:
Demetri Martin, Kevin Chamberlin, Emile Hirsch, Liev Schreiber, Paul Dano, Jeffrey Dean Morgan, Eugene Levy, Katherine Waterston, Imelda Staunton (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Šedesátá léta se chýlí ke konci a ve vzduchu je cítit změna. I když to tak zatím v ospalém městečku Woodstock vůbec nevypadá, všechno začne tady. Elliot Tiber (Demetri Martin), jeho autoritářská matka a slabošský otec vedou polorozpadlý penzion, ve kterém se hosté objevují, jenom když opravdu nemají na výběr. Najednou se kolem začnou psát dějiny a největší nejenom hudební událost té doby přivádí do městečka Woodstock tisíce lidí. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (4)
Recenzie (268)
Zažít Woodstock…ale úplně jinak, než bychom čekali. V novém filmu Anga Lee sledujeme tento veleznámý festival z perspektivy hrstky lidí, kteří se zasloužili o jeho uspořádání. Přímý pohled na dění na pódiu se divákovi spolu s hlavní postavou naskytne pouze jedinkrát a to skrze perspektivu pokřivenou účinky LSD (v divákově případě skrze nápaditou grafickou deformaci obrazu). Hlavním tématem Leeova filmu není samotný Woodstock, ale aplikace liberální ideologie na kapitalistické americké městečko právě skrze tento koncert. Lee je v tomto směru umírněný, netvoří nijak velká dramata a spíše se zaměřuje na nabourávání každodenní všednosti, přičemž výsledný film by se dal označit za lokální melodrama lehce se otírající o dobová témata (vietnamské trauma, sexuální revoluce a s ní spojená homosexualita,…), které osciluje mezi několika více či méně výstředními postavami, jejichž příběhy řeší pouze nahodile vzhledem k vývoji děje.___ Formálně je Angův Woodstock velmi uvědomělý, poukazuje na tehdejší dobové filmy a v nemalé míře je v něm užito několikanásobného splitscreenu, který se vyskytoval i v samotném dokumentu Woodstock a Lee s ním pracoval již v nedoceněném Hulkovi. Dobová atmosféra je perfektní, stejně tak i atmosféra probíhající velké události. Ang Lee opět točí po svém bez ohledu na očekávání průměrného diváka, který může Zažít Woodstock označit za vyprázdněnou nudu, já tento názor ale nesdílím Leeho pomalý styl vyprávění oceňuji. 85% ()
Ang Lee je očividně moc velký suchar, na to aby natočil film o Woodstocku. Místo toho vypráví o rodinných hodnotách, které jsou asi tak zajímavé jako recyklace kelímků na titulním festivalu. Samotný Woodstock je pro něj kulisou, nutnou dekorací, tématem hrajícím v dáli. Stojíme za plotem, na pódiu se míhají figurky a nám s pernamentkou zbývají jen oči pro pláč. Ang Lee by měl někdy zkusit LSD, jít do kotle pod podium a opravdu zažít Woodstock, pak by pochopil proč mě tím odstupem naštval až do morku kostí. Když Woodstock tak dokument z roku 1970 ( http://www.youtube.com/watch?v=6v1sGABKOeE ) ()
Výborná první polovina s ucházejícím tempem, skvělými postavičkami a zajímavými segmenty (zejména pro někoho jako jsem já, kdo by si přál Woodstock zažít a poslouchá 60s a 70s hudbu) je poněkud rozmělněna v druhé polovině, ve které jsou tripové sekvence, tempo se ztrácí a vůbec film směřuje tak nějak do nikam. A i ty některé výborné postavy (tranvestita) v té druhé půlce vlastně už jen sedí, kouří a čumí. ()
Scénář: James Schamus .. O hipících vlastně bez většího než malého množství hipíků v ústřední roli. Podle zvolené předlohy se ani nedá čekat film, kde bude legendární koncert a jeho návštěvníci hrát hlavní roli. Zato zde máme okolnosti rodinné, homosexuální, mizérii jednoho maloměsta a především ze zákulisí příprav, které svou nabídkou sám Elliot Tiber odstartoval. Určitě zarazí až nemístně komerční pozadí celé akce a především stále usměvavý Jonathan Groff, který létá helikoptérou a peníze rozdává na potkání. Kdekdo asi čekal "taking" v nějakém ze stovek tisíc příběhů návštěvníků, ale o ty se děj jen občas otře a o samotné koncertující ikony nezavadí vůbec. Režie sice poskytne pár hezkých nápadů, hrátek s obrazem a dobová výprava je velice precizní, problém ale je, že to není nijak pohlcující a podání se místy dost vleče. Za vidění přesto určitě stojí. Na poctivou koncertní hudbou a pravými drogami si můžete zajít kdykoliv sami... ()
Taking Woodstock neni vylozene spatny film, naopak je to pomerne slusny retro pruvodce tvorbou jednoho z nejzasadnejsich festivalu, od okolnosti okolo vyberu lokace, pres pripravy, az po finalni bordel (a povestne blato). Nevyhoda je celkova nesympaticnost hippie feelingu, atmosfery, prostredi a predevsim lidi/hercu. Paradoxne nejlepsi byla ale tripova art pasaz. Oznaceni zanru hudebni je zde take silne zavadejici, protoze o hudbu zde skutecne nejde, je to spise historicka vsuvka, ve ktere si ujasnite jak asi vznikl Woodstock. V ramci filmografie Anga Lee je to zklamani (predevsim uz svym tematem, ne ze by to rezijne zvoral), ktere se radi po bok teplych kovboju jeho americke produkce, na mile vzdalene jeho asijskym klenotum typu Touha, opatrnost, nebo Tygr a Drak. 4/10 ()
Galéria (25)
Zaujímavosti (5)
- Scénář napsal dlouholetý spolupracovník a držitel několika nominací na Oscara James Schamus, který si třeba za scénář k Leeho filmu Ledová bouře odnesl cenu také z festivalu v Cannes. (POMO)
- Nenatáčelo se v městečku Bethel ve státě New York, kde se legendární koncert v roce 1969 konal, ale východně odtud (a zároveň od Woodstocku, po kterém byl koncert pojmenován), v lokalitě New Lebanon. "Originální místo už nevypadá jako dřív a navíc myslím, že se tam lidé ještě pořád kvůli festivalu soudí. Nechtěli jsme se tam ani příbližit," řekl k tomu režisér Ang Lee. (curfew77)
- Mnozí kritici na filmu ocenili dokonalou výpravu stylizovanou velmi pečlivě do sedmdesátých let dvacátého století. Práci s kostýmy, auty a interiéry této éry si režisér Ang Lee vyzkoušel už ve svém filmu Ledová bouře z roku 1997. (curfew77)
Reklama