Autá 2

Na poměry Pixaru krutý deklas, i když teoreticky má ten film všechno, co má produkt od neposedné lampičky mít. Jenže poskládané tak hloupě, nesnesitelně a nudně, že mu absolutně chybí univerzální magie nejlepších pixařích kousků. Co je nejhorší: nemluvíme tu o nějaké milé dětské naivitě, ale o filmu opravdu hloupém a místy neuvěřitelně otravném, který z mého pohledu i dětského diváka leda otupí a zkorumpuje tou nejposlednější garážovou šmírou. Je smutné pozorovat, jak prázdně může jindy precizní vesmír Pixaru působit, když je dělaný na klíč a bez vynalézavosti. Tudy ne! (27.07.2011)

Po vynikající jedničce přichází Belsk McQueen podruhé. Tentokrát však více než na něj soustředí se pozornost na jeho nejlepšího kámoše, Buráka. A řekněme si upřímně, zaplaťpánbůh, protože sledovat dokola stále ty samé závody by nebyla taková prdel. Ovšem Burák, to je odtahovka k pohledání, panáčku! Děti z toho musí být unešené, pro mě šlo pouze o lepší průměr. 60% (22.10.2011)

Není 3D jako 3D. Například v tomhle filmu byl výskyt 3D efektu jevem takřka svátečním. První Auta měla rozhodně nesrovnatelně zajímavější děj. Děj v Autech 2 by se dal charakterizovat i tak, že jsme měli to štěstí být svědky toho, že znovu ten nejpodceňovanější, nejošklivější a nejblbější všechny nakonec zachraní a na všechno přijde. Ač nás druhá Auta vzala na cestu kolem světa a teď rozhodně nepřeháním. Lokací bylo skutečně hodně a každá byla vizuálně zvládnutá pěkně. Místní tradice byly precizně převedeny do toho typického CAROUTFITU, na který se mi opět pěkně koukalo. Bohužel jsou obrovské rezervy ve výše zmíněné příběhové složce a s vtipem se tu zavrženíhodným způsobem šetří. Dávám 2*, ale i přes toto zklamání u mě patří stále PIXAR na první příčku, co se animované tvorby současnosti týče. Vizuálně na ně prostě nikdo nemá a pravděpodobně ani dlouho mít nebude. Nezbývá mi než tiše doufat, že i to 3D bude opravdu tím 3D, které by mě donutilo uhýbat hlavou na všechny světové strany, což se o tom současném pixarovském říct rozhodně nedá. (09.01.2012)

Vzala jsem na tento film dceru dřív než jsem si přečetla recenze. Tuto chybu už neudělám. Co se mi líbilo: určitě 3D zpracování, vtip, animace, grafika. Co se mi nelíbilo a proč bych na něj příště s dcerou nešla je DĚJ ... nemyslím si, že střílečky, špionáže, vybuchování a zabíjení je děj vhodný pro malého diváka ... Tento film bych doporučila lidem od 15 let. V této pohádce mají hlavní roli auta, která mluví, myslí, cítí. Opravdu jsem měla zaječí úmysly, když jsem viděla dceru jak se bojí, že Buráka zabijí apod. Takže shrnuto: podívaná to je ale pro starší diváky, pro děti určitě ne. S jedničkou se to nedá srovnat, ta byla perfektní a bavili jsme se při ní celá rodina. (03.08.2011)

Mít dítě, pravděpodobně bych jí/mu musel vštípit, ať onu ódu na maloměšťáctví ("všude dobře, doma mezi burany nejlíp") a ukázkový příklad post-kolonialistické ideologie ("neměň se, ať se cizí kultura přizpůsobí /podřídí/ tobě") nepřijímá. Na druhou stranu bych asi nenašel lepší náhradu za špionská dobrodružství pro odrostlejší, protože formálně preciznější film z montážní linky studia Pixar ještě nevyjel. (Jsem si vědom nepatřičnosti přirovnání, jelikož filmy - na rozdíl od aut - nejsou seriové výrobky složené ze stejných komponentů, ale úvodní titulková mechanická kola, která do sebe zaklesnou, toto asociují.) Při srovnání nejenom s klasicky odvyprávěnou jedničkou, ale i ostatními pixarovskými počiny kladou AUTA 2 velké nároky na vstřebávání rychle dávkovaných informací a "usledování" všech narativních linií, kdy každá postava v rámci několika skupin má svou. Postava Buráka, která se stává hlavním hrdinou, svou nemotivovaností a popřením modelu vývoje navíc představuje něco nevídaného v jinak klasickém pixarovském universu.. a to nejenom svým petersellerovským humorem. Stylistická opojnost nepramení jenom z nápadité práce se zvukovou sloužkou a nevídaným nasvícením ploch, ale i - díky zapojení třetího rozměru - s organizováním narativně motivovaných akčních scén v prostoru; přitom se akce odehrává na několika úrovních a neni vedena jenom pohybem vpřed, nýbrž i zpět, do stran apod. dle úlohy postav ve vyprávění. Spousta problematických či sporných pasáží - např. xenofóbní humor a popření poselství o nutnosti zpomalit z prvního dílu - je navíc odůvodnitelná změnou žánru (příklonu se k šedesátkovým bondovkám) a potřebou dodržet jeho pravidla. To vede k natolik důslednému prokreslení fikčního světa dle určitých kulturních stereotypů, že nevadí absence lidí, protože ústředním ozvláštňujícím prvkem je přítomnost aut, která se již v bondovských, fantomasovských ad. žánrovkách stávala díky své nadstandardní výbavě autonomní bytosti. (03.08.2011)