Rozum a cit

Bola som velmi zvedava ako si Briti poradia s novou adaptaciou S&S. Mala som obavy, kedze uz verzia z roku 1995 nasadila latku velmi vysoko. Zial. tato verzia na nu nedosiahla. Roman je spracovany trosku zvlastne, v zapletke sa sice neodlisuje, no postavy su vykreslene inak (niektore). Napr. Edward Ferrars sa trochu viac otvara, zda sa mi spolocenskejsi, nie je taky utiahnuty a hanblivy ako ho pozname z knihy. Sklamala ma Marianne. Vobec neromantizovala a nebola tak presvedciva a skvela Marianne ako (sorrac, nemozem sa vyhnut porovnaniu) Kate Winslet, z kt. bola uplne citit vasnivost. Angazovanie Dominica Coopera ako Willoughbyho tiez nehodnotim ako stastne riesenie. Celkovo obsadenie.. :-/ Este 1 zaporna vec: pre Boha, co tam robila tak otrasna uvodna scena a suboj??!!! Hrozne.. komerce :( Ale podme na pozitiva. Tak., nova ina zvlastna verzia Austenkinho romanu (co si vzdy rada pozriem). Hudba - hoci skladatel Martin Phipps skopiroval svoj motiv z The Virgin Queen (co ma sokovalo), jeho si vzdy rada vypocujem (ma za sebou tak skvelu hudbu ako soundtracky pre North & South, Persuasion, The Virgin Queen). Skoda ze obcas to trochu prehnal (napr. ked opustali Norland) ale v podstate to znie fajn, hoci hudba je dost nevyvazena. Zaujala ma Hattie Morahan ako Elinor. Celkovo .. skoda. dala by som menej ako 3*. Uz si to ani nechcem znovu pozriet. Fakt... je mi luto ale je tu priliz vidno, ze je to z 21. st., ake je to pozmenene a vidno usilie BBC aby to bolo pritazlive i pre nefanusikov Austenky. Skoda.. :( (26.05.2008)

Toto seriálové zpracování románu Jane Austen přináší více ze vztahu mezi Marianne a plukovníkem Brandonem, kterému sice chybí něco z jiskry Alana Rickmana, ale o to více je pochopitelné prvotní odmítání Marianne. Ellinor je nohama stále pevně přimknuta k zemi a Edward je snad ještě víc okouzlující než jindy. (27.06.2009)

V porovnání s jinou seriálovou adaptací Austenové, Pýchou a předsudkem, je zánovní Rozum a cit nevýrazná, nicméně necitlivá fraška. S většinou postav se nedá dost dobře soucítit, všeobecná dobová upjatost ustoupila v tomto zpracování povrchní romantice polibků na schodišti a celkově, jelikož si sám příběh výrazně zachovává austenovské schéma, nelze než srovnávat s výše uvedeným konkurentem. Zkrátka a dobře, slabší trojka za to, že jsem se nebezpečně často nudil. PS: pozoruhodný detail — v příběhu je množství podrobností, jež se shodují se starší filmovou verzí, ačkoli v knižní předloze byly jinak. Není divné, když se tvůrci shodnou na vynechaných detailech předlohy, jak si ale vysvětlit vzácnou shodu na detailech přidaných? Nebýt několika podrobností, jež měl seriál oproti filmu navíc, skoro bych si myslel, že scénárista adaptoval film spíš než knihu… To mi přijde docela vtipné. Obě zpracování nicméně jaksi obrousila hrany až rozjitřené břitkosti, s jakou Austenová (pro mě trochu nečekaně) v této knize popisovala povrchnost a „nesnesitelnou lehkost“ života smetánky, což je trochu škoda. (11.04.2011)

Od seriálu narozdíl od filmu čekám, že větší prostor dostanou vedlejší postavy a i větší prokreslení postav. Musím říci, že toto zpracování to nesplnilo. Spousta dialogů, byť podstatných, chyběla jako by byla vystřižena a naopak některé byly přidávány, a tak neznat předlohu a jiná zpracování, měla bych tento příběh za špatnou "červenou knihovnu". Volný prostor, který nedostaly postavy byl vyplněn zasněnými pohledy, příbojem a houpajícími mušličkami. Navíc jsem měla pocit, že některé scény jsem již viděla (Rozum a cit 1995 a Pýcha a předsudek 2005). Celkový závěr: scénář špatný a kamera rovněž (nevím, ale detailní závěr na oko bych čekala v nějakém biologickém dokumentu). Chybí tomu lehkost zpracování 1995 a věrnost 1981. p.s. to co udělali s postavou Marianny je až nemravné, velmi lehce přejde k plukovníkovi a při prvním polibku ví, že má otevřít pusu O tempores o mores (07.07.2009)

Adaptace klasiky, která je přesnou kopií Sense and Sensibility z pětadevadesátého. Doufala jsem, že uvidím něco osvěžujícího jako se to povedlo nedávno s Pride and Prejudice, ale krom krásné hudby od Phippse (který mimochodem složil i nádherný soundtrack k Persuaison) a pěkných kostýmů, se tvůrci nenamáhali změnit ani postavení herců ve scéně, tak i jejich chování. To, že je zde pár scén navíc bohužel film nezachraňuje. Třešničku tomu všemu dává Morrissey a Stevens, kteří mají dokonce i stejné rysy v obličeji jako Rickman a Grant. Hlavní představitelka je unylá a absolutně nezajímavá, rozhodně nemá dostatek chemie na to, aby jí člověk fandil. Škoda, škoda... (07.03.2012)