Rozum a cit

Asi je poněkud těžké předčit dokonalé (Ang Lee), přestože na to je více prostoru, v tomto případě tři jednohodinové díly. Přesto jsem byla spokojená a oproti verzi z r. 1995 se mi zdá lepší vybraná postava Eleanor (navzdory vynikajícímu výkonu Emmy Thompson, byla na tu roly už trochu stará). Hodně lidí tu píše, že na Alana Rickmana v roli plukovníka nikdo nemá, to je pravda, ale.. David Morrissey mi k nové Marianne sedí lépe a více mu věřím, že se zajímá o hudbu, než Alanovi (promiň Alane). Nějaké odchylky od pravděpodobného děje ve viktoriánské Anglii- to, že se Marianne s Willoughbym políbili- no tak se políbili, jak víme, jaké to v té době bylo doopravdy? 4hvězdy za herce, krásnou přírodu a mrchu Fanny Dashwoodovou, kterou bych uškrtila na místě :-). (15.03.2010)

Adaptace klasiky, která je přesnou kopií Sense and Sensibility z pětadevadesátého. Doufala jsem, že uvidím něco osvěžujícího jako se to povedlo nedávno s Pride and Prejudice, ale krom krásné hudby od Phippse (který mimochodem složil i nádherný soundtrack k Persuaison) a pěkných kostýmů, se tvůrci nenamáhali změnit ani postavení herců ve scéně, tak i jejich chování. To, že je zde pár scén navíc bohužel film nezachraňuje. Třešničku tomu všemu dává Morrissey a Stevens, kteří mají dokonce i stejné rysy v obličeji jako Rickman a Grant. Hlavní představitelka je unylá a absolutně nezajímavá, rozhodně nemá dostatek chemie na to, aby jí člověk fandil. Škoda, škoda... (07.03.2012)

Seriál zďaleka nedosahuje úroveň Leeovho filmu z roku 1995. Škoda. Po dvoch dieloch som si myslela, že to nie je najhoršie, a už som to hodnotila na maximum, ale tretí diel to pokazil. Pripadalo mi to priehľadné a naivné - ako nemecké romantické filmy a nie seriál BBC. Jednu hviezdičku musím ubrať. Keby to nebola Austenová a keby som nepoznala tento príbeh, uberiem aj viac. (20.10.2009)

Tohle zpracování se mi líbí ještě víc než verze z roku 1995 a je skoro na stejné úrovni jako Pýcha a předsudek z roku 1995, také z dílny BBC. Není se co divit, vždyť scénář napsal tak jako u Pýchy a předsudku Andrew Davies. Hlavní plus je, že má tři díly a tudíž nemusí dojít k tolika škrtům. Postavy se můžou o to lépe rozvinout. Největším hereckým přínosem pro tuto sérii pro mě je Hattie Morahan představitelka Elinor. Přesně zapadá do této role a zahrála ji opravdu s velkým citem, byť je ona v tomto případě ten rozum :) Velmi oceňuji zejména její chvilky o samotě. Charity Wakefield měla o něco těžší úkol, protože její role se srovnává s výkonem Kate Winslet z dřívější adaptace a to není jednoduché. Ale velmi se jí to povedlo, ačkoliv Kate je pro tu roli prostě jako stvořená. Dále určitě oproti roku 1995 upřednostňuji výběr Janet McTeer do role jejich matky. Vystihuje přesně její postavu a hlavně věk. Mladí pánové Dan Stevens a Dominic Cooper jsou také jak má být. Dan sice není takový milý stydlivka jako Hugh Grant, ale je pro změnu živější. A David Morrissey se na plukovníka prostě hodí. Sice jsou tam oproti předlohy přidány nějaké polibky, ale je to tak nějak do kontextu, takže mi to ani tak nevadí. Trošku to chtěli přizpůsobit dnešní rychlé době a tudíž je tato minisérie oproti verzi z roku 1995 mnohem živější. A výprava je prostě výborná. (26.05.2014)

V porovnání s jinou seriálovou adaptací Austenové, Pýchou a předsudkem, je zánovní Rozum a cit nevýrazná, nicméně necitlivá fraška. S většinou postav se nedá dost dobře soucítit, všeobecná dobová upjatost ustoupila v tomto zpracování povrchní romantice polibků na schodišti a celkově, jelikož si sám příběh výrazně zachovává austenovské schéma, nelze než srovnávat s výše uvedeným konkurentem. Zkrátka a dobře, slabší trojka za to, že jsem se nebezpečně často nudil. PS: pozoruhodný detail — v příběhu je množství podrobností, jež se shodují se starší filmovou verzí, ačkoli v knižní předloze byly jinak. Není divné, když se tvůrci shodnou na vynechaných detailech předlohy, jak si ale vysvětlit vzácnou shodu na detailech přidaných? Nebýt několika podrobností, jež měl seriál oproti filmu navíc, skoro bych si myslel, že scénárista adaptoval film spíš než knihu… To mi přijde docela vtipné. Obě zpracování nicméně jaksi obrousila hrany až rozjitřené břitkosti, s jakou Austenová (pro mě trochu nečekaně) v této knize popisovala povrchnost a „nesnesitelnou lehkost“ života smetánky, což je trochu škoda. (11.04.2011)