Obsahy(1)
Trojice vojáků absolvujících výcvik v zasněžené pustině se rozhodne využít husté mlhy k útěku od zbytku jednotky. Skupina se v krajině brzy ztratí a je nucena svádět vyčerpávající boj o holý život. Důsledně minimalistický snímek se vyjma první a poslední scény celý odehrává na sněhových pláních, takže ve většině záběrů vidíme jen lidské postavy či holé kmeny stromů na bílém pozadí. Sugestivní dílo pomíjí psychologické vykreslení postav, jejichž povahy jsou jen povšechně načrtnuty. Soustředí se na zachycení únavné, neměnné cesty, během níž hrdinové ztrácejí povědomí o okolním prostoru a čase. Atmosféra nehostinné přírody je umocněna působivým zvukem přecházejícím od monotónního hučení větru po výhružné vytí vlků. (Febiofest)
(viac)Recenzie (1)
Můj první íránský film a vzešel z toho vcelku nevšední zážitek. Když pominu absolutní absenci jakéhokoliv bližšího vykreslení postav, jedná se o snímek, který vás vtáhne. Nekonečně pusté planiny pokryté bílým popraškem sněhu působí jako magnet a nelze z nich odvrátit pohled. Trojice dezertérů se vydává na pochod krajinou bez jediného živáčka a jakékoli šance na úspěch. Minimalisticky laděný film se výhradně soustřeďuje na dokonalé navození atmosféry, pouť trojice vojáků je také poutí diváka, který s hlavními hrdiny prožívá každý krok, každé nadechnutí. Narozdíl od vojáků ovšem divák sedí v pohodlí kinosálu a po konci odejde do tepla svého domova. Vojáci se tepla zřejmě již nikdy nedočkají. ()
Galéria (2)
