Obsahy(1)
Film o žene, ktorá po šiestich mesiacoch manželstva zisťuje, že už nie je nič také, ako bývalo. Zo vzťahu zmizla všetka vášeň a hlavne orgazmus.
A tak, zatiaľ čo jej manžel chodí po rôznych výstavách a večierkoch, ona sa oddáva tajomnému Francúzovi.
(Pekisan)
Recenzie (21)
Můj oblíbený chlípník Tinto předvádí tentokrát uzbeckou krásku s fantastickým tělem. Kamera na jedničku jako vždy. Bohužel s hudbou už je to stejně nemravné jako filmy tohoto prasátka, protože stále od Papriky jedna a ta samá stupidní veselá melodie...snad záměr? Velmi se mi líbila pasáž s amatérskými zpěváky opery. Holky bohužel neumějí hrát ale s tím si Tinto nikdy nelámal hlavu. Jeho nápady jsou tak perverzní, že jsou až umělecké. Dívka onanující s kovaným zábradlím pod dohledem dalekohledů. Jeden voayer ji po právu odmění potleskem. Tinto, Tinto ty příjdeš do pekla! ()
Tinto Brass je docela úchyl a já jsem za to docela rád, protože Anna Jimskaia, kterou obsadil do hlavní role, je prostě kočka a díky tomuhle filmu nám ze sebe ukáže skutečně všechno. Hned úvodní záběry zvláště na některé její části jsou nádherné. O tom snímek je především - o ní. A o manželství, které potřebuje pořádnou jiskru. ()
Tady je film natočený podle ujetých představ režiséra a hlavně pro jeho osobní potěšení... ano, beru dlouhé záběry na ženské pozadí, to se dá pochopit. Ale co nechápu je, že v roce 2006 se už přece dal natočit kvalitní, uvěřitelný pornografický snímek a ne tady ta nepochopitelná slátanina, plná chyb a nesmyslných scén, kterým se nedá věřit. Škoda. ()
Věřili byste, že dokáže někdo natočit film přesně na pomezí klasického "eroťáku" a pořádného porna a ještě to celé umí pokládat za velké umění? Tak jestli ne, podívejte se na Monamour. Herecké výkony jsou šílené, děj je vlastně taky o ničem,... ale co mi je po tom, jestli to má nějakou hlubokou myšlenku nebo ne, já sháněl tenhle večer erotiku a té je tu koňská dávka. Monamour mě prostě uspokojilo. Doslova... ()
Nohavičky ako symbol manželskej vernosti. Pretože ak si vyjde žena do spoločnosti naostro, ihneď môže naraziť na nenechavé ruky obratných fešákov. Tie bez zaváhania a ohľadu na prítomnosť iných vkĺznu pomedzi stehná či obliny pozadia, aby sa trošku poihrali. Po vykĺznutí rúk si k nim ich majitelia môžu vzrušene privoniavať - divák párkrát uvidí, že sa to vskutku deje. Nebol by to Tinto Brass aby neposunul klasickú shakespearovskú dilemu do svojho spôsobu videnia sveta: Mať či nemať nohavičky? Manželská vášeň totiž stratila iskru, orgazmus sa stal neznámym pojmom a vo vzájomnej konverzácii zmizla vtipnosť. Monamour dámam radí: ak sa nechcete utrápiť sa v takto nudnom vzťahu, nájdite si milenca. Alebo hneď viacerých. Ak sa nechcete ani rozviesť, stanovte si pri tom nejaké pravidlo - napríklad do ktorého otvoru vpustíte milenca a do ktorého iba manžela. Tinto sa po rokoch vyrábania eroticko-filozofických gebuzín dostatočne otrkal, aby z po rokoch vydestiloval niečo zábavné a: nahlodávajúce mužskú márnomyseľnosť. Pridal pár myšlienok a záberov pripomínajúcich režisérove filmové začiatky (kritika ho vtedy nazvala Godardom chudobných). Tentokrát nejde o lacnú ulepenosť, ale o filozofiu života. Síce len zo strany libida, ale čo. Veď nemusí byť každé dielo sebatýraním sa nad utrpením jedinca i ľudstva. Stačí vydarená ľahká komédia so všetkými typickými súčasťami režisérovho videnia sveta. Plného odhalených chlpatých ohanbí, guľatučkých zadných pologúľ , vyskakujúcich prsníkov, zrkadlových odrazov tohto všetkého a tradičných detailov eroticko-masturbačno hygienických úkonov (tu detailné scény používania bidetu a rozhovor dvoch dám na toalete pri močení). Všetko v svojrázne estetizovaných interiéroch dekadentne rozmarného baroka, plného nahých postáv mužov, žien aj putti anjelikov s malými pipíkmi. ()
Galéria (8)
Reklama