Krvavý Valentín

Další pitomá vyvražďovačka představující jedinou nápaditost ve 3D provedení snažící se vyvolat pocit, že všechna ta krev a kusy masa jsou všude kolem nás. Ve výsledku se ale jedná o další ubohý kousek na téma "vybij co se dá a to možná nejbrutálnějším způsobem", který potěší jen několika slušnými krvavými kousky a nepřekvapí špatnými herci a tak špatnou pointou až jsem z ní byl překvapen. O konci ani nemluvě. (26.10.2009)

No tak jo: postavy se chovaly jak idioti, pár nelogičností až bilo do očí, některý záběry byly tak moc počítačový, až to hezký nebylo, klišé se tu taky našlo dost, a to v množství větším než malém. A postavy poměrně nesympatické - zvlášť Kerr Smith si zasloužil pořádnou nakládačku. Nemluvě o Deanu Winchesterovi, pořád jsem čekal, kde se vynoří Sam, stále mi to připomínalo Lovce duchů (i tím Acklesovým účesem, zřejmě se neumí česat jinak). Na druhou stranu: úvodní raketovej nástup a jatka v nemocnici, velmi zábavné vraždičky, příjemné nechutnosti, všechny ženské postavy byly pekelné kočky, děj pěkně odsýpal a Winchester je prostě charismatickej štramák. I ve srovnání s originálem jsem se zkrátka bavil - a přesně to od slasheru očekávám. A vraždící horník je vraždící horník. Divím se, že na ostravsku tenhle film není kultem. (14.02.2013)

Valentýn mám sice v lásce asi jako dentální hygienu, ale uznávám, že tohle si nezaslouží. Kdybych na tuhle napodobeninu daleko záživnějších sraček býval šel do kina, neřku-li na koncert v provedení 3D a nedej Bože ještě ke všemu za prachy, asi bych pak z batohu vytáhnul plynovou masku s krumpáčem a z popcornovýho multiplexu udělal kůlničku na dříví. Horor ano, pokud je tím myšleno horor pro diváka, kterej by to rád vydržel a nepřepnul na Volejte věštce. (14.09.2013)

Tohle si baníci šeredně odskáčem, lopatou do týla, do ksichtu krumpáčem! Upřímně? Původní My Bloody Valentine byl pro mě jedním z nejnudnějších a nejzbytečnějších slasherů osmdesátkové éry a tak sem si při prvním kontaktu s remakem klepal rytmicky na čelo. Z čeho sakra chtějí v tomhle vykutaným dole těžit?! Při vší úctě, Patrick Lussier by podle mě atmosféru nezdolal ani kdyby ležela s krupáčem v řiti a zoufale se dovolávala svýho proktologa. Ale na druhou stranu už dávno vím, že tyhle hi-tech "krváky" usilují spíš o kadenci slovíčka "cool" ve statusech teenagerů na facebooku, než o nějaké kondenzované napětí. Přesto však musím uznat, že nový My Bloody Valentine šlape v bezprostředním, strhujícím tempu a skoky v "příběhu" jsou doslova zběsilé (až jsem začal podezřívat scénáristu, že si v mezipauze při psaní spletl toaletní papír s defibrilátorem). Vraždy jsou správně nekompromisní, přímočaré, což u dnešního kinobéčka není úplná samozřejmost a časem mi (film jsem bohužel neviděl ve 3D) přestalo vadit i to okaté strkání předmětů do kamery, tanějak pro ten efekt (ostatně to nepůsobilo tak komicky, jako třeba kdysi ve Friday the 13th Part III). Proto otevřeně přiznávám nečekané - pro mě je nová verze o chlup zábavnější než lety zapomenutý originál. Čekal jsem digitální kašel, ale nakonec sem našel celkem slušný slasher. [final rate: 45%] (22.02.2011)

Fakt, že se natáčelo speciálním kamerovým způsobem, aby bylo posléze vhodné prezentovat snímek ve 3D, mu paradoxně v klasické 2D stopáži hodně ubírá. Po téměř celou dobu filmu jsem tak byl svědkem syrových, zrnitých scén s nádechem produkce nejlevnějších televizních seriálů. Bohužel ale zdaleka nešlo o největší zápor snímku - pochybuji, že většina zdejších nízkých hodnocení je založena na nedotaženém obrazu. Ono je to totiž celé jakési nemastné neslané. Neuvěřitelně rozčarován jsem byl již na samotném začátku, kdy samoúčelné zakopávání postav před strašlivým vrahem (hornická maska je sice občas cool a zajímavý nápad, ale i tak se většinou trapnosti neubrání) a jejich odpudivé herecké výkony zcela zamořily můj mozek. Vše nadále pokračuje v podobně přiblblém duchu: scénky jsou maximálně hloupé, vecpávání 3D je otravné, smrti nenápadité, herci špatní... Takže jak již bylo řečeno, jediné klady si tento horor zaslouží za posledních dvacet minut, minimum napínavých scén a Jensena Acklese, jehož kariéru se věřím postupem času vyplatí více sledovat. V podstatě jsem hodně zklamán, a to jsem po Pátku třináctého (mírný nadprůměr) čekal mnohem, mnohem více. (15.05.2009)