Recenzie (2)
Patřím mezi milovníky kytarové akustické hudby a právě kytara je vedle filmů mou největší zálibou a když jsem poprvé viděl Tommyho Emmanuela, tak se mi potvrdil můj názor, že kytara je záležitost na celý život, nejen co se týká samotné hry, ale i výuky. Tommyho originální styly hraní ( fingerpicking, perkusní styl) mě motivují učit se každým dnem. Dosti motivující jsou i Tommyho těžké začátky, kdy se vyskytly i časy, že rodina z chudších poměrů neměla co jíst atp. A přece to dotáhl na vrcholný stupeň slávy, ale již k věci. Vystoupení Tommyho Emmanuela není jen prachobyčejným koncertem, kde si divák poslechne nějaké skladby. V jeho případě se jedná o nezapomenutelný zážitek, šou, která v rámci vystupování kytaristy s jeho nástrojem bez dalších hudebních doplňků, nemá obdoby a samozřejmě bude divák svědkem bezkonkurenčního umění. Poslechne si široký repertoár pestré hudby a zaručeně se pobaví. Pro kytaristy skutečně neodkladná a a snad i přínosná záležitost. ()
No, Tommy Emmanuel opravdu umí... Pokud by ho člověk neznal a slyšel jenom zvuk, tak by mu přišlo dost nepravděpodobný, že tohle někdo dokáže vyloudit jenom na jednu kytaru... Nejsem vyloženě konzumentem akustický hudby, ale tohle je naprostá dokonalost a asi nejlepší aku-koncert, co jsem zatím viděl... Pro všechny, co se trápěj na podobnej nástroj jako Tommy naprostá nezbytnost ;-) ()