2012

[imdb: 6.6/10] | me: Presne niečo také som čakal. Vizuálny koniec sveta ako naozaj, avšak napätie je postavené na super-divokých sekvenciách o úniku pred skazou. Ak sa človek odosobní a zistí o aký žáner ide, neberie to vážne a baví sa na tom čo vidí, tak dostane dobrú zábavu bez bolesti hlavy s vtipnými miestami (it`s russian). To je ta príjemná stránka, .. avšak takto to neostáva a divočina prerastá do veľkých rozmerov, ktorých vyvrcholením je samozrejme (ako to už býva "dobrým" zvykom) heroický (v tomto príapde až rozum zastavujúci) koniec. Hlavná dejová línia nesie všetky známe znaky (a tak určite neprekvapí), ale to čo baví je to čo prináša samotná skáza a jej nečakané tragédie a zmeny. Film zbehne ako voda, efekty pobavia lebo sú skvelé a hoci je záver už trošku moc, tak je to "pohodova podívaná". ... Pozor ! Určite sa netreba zamýšľať nad ozajstnými fyzikálnymi a prírodnými zákonitosťami, v opačnom prípade človek nájde nepočetné množstvo anomálií a chýb, ktoré ho vyvedú z rovnováhy. Ale o to tu predsa nejde, toto nie je dokument, ale hollywoodsky koniec sveta. Engine Start. 3 a pol * (18.11.2009)

Největší sluneční erupce v dějinách lidstva. Malé otřesy, povrchové praskliny, destabilizovaná zemská kůra. Přijde obrovská tsunami a magnetické póly Země obrátí své pole. Zkáze podlehnou nejen kulturní památky, ale celá města a státy. Světadíly...... Emmerich se s ničím nesere. Za sedm minut jsme u prezidenta a za chvíli v roce 2011. A zjišťujeme, že v Yellowstoneském národním parku už není Méďa Béďa, ale Ch.Frost, jehož krátký film o konci světa považuji za předčasný vrchol tohoto snímku. Čekat od Emmericha něco jinýho může jen ignorant. Konec světa není o citech, ale o destrukci. Pocity a vztahy nikoho nezajímají. A když už se někdo má ,,jen“ utopit, tak ať je zároveň rozdrcen letadlovou lodí. Emmerich je mistr obrazu, efektů a je veliká škoda, že ne scénáře. Laciné napětí však přes veškerou trapnost pobaví. Bohužel debilní finále ubírá další body (hvězdy) a vnitřně mě to mrzí. 2012 je totiž mnohem lepší než 10 000 př. n. l., ale těžit emoce z toho, že se sedmiletý dítě přestane počurávat může jen idiot. Nebo Roland Emmerich. PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE *** NAPĚTÍ * (07.02.2010)

Lunapark zvaný Apokalypsa otevírá brány. Všude jsou bezpečnostní sítě, žádnou paniku. Konec světa je totiž nečekaná švanda. 2012 hodilo přes palubu americké vlastenectví a posadilo na blockbusterový trůn spasitelský humanismus, kterému se nedokážete nesmát, i kdyby vám na nočním stolku ležely sebrané spisy dalajlamy. Osud Cusackovy dysfunkční rodiny je základem pro emocionální bázi tradičních hodnot /ale bát se o ně divák nemůže/, větší přínos mají coby průvodci na cestě hledání Noemovy archy skrz bortící se zeměkouli. Onu pochodeň lidskosti ale nese mladý vědec Adrian, ve kterém se pere etická urputnost s vědeckou střízlivostí a sexuálními pudy. Síla intelektuálně prostinkéno 2012 ale nespočívá ve fotogenických výjevech zkázy z Top ten míst na zemi, ani ve fantaskních záběrech lodí. Je totiž dílem stejně katastrofickým jako legračním- vznikl zvláštní hybrid CATASTROMEDY. Hlášky postav a verbální timing jsou na toxicky vysoké úrovni a nečekaně cynicky shazují i napínavé pasáže- komický prostor má zejména široká ruská duše, mnišská odevzdanost, britská královna a černohumorná pasáž s kalifornským guvernérem. Triky z digitální říše jsou bombastické, místy ale čouhají z plátna až běda. Co naplat, Roland Emmerich je muž, pro něhož je i fráze "over the top" zatraceně maličká- létající auta a svět pod vlnou obří tsunami mu nestačí: cestu, jakou se rodina dostává z horké sopečné kaše, by nepřežil ani Chuck Norris. Zázrak střídá zázrak a Emmerichovi musí závidět všichni svatí. Konci by prospělo radikální krácení, protože závěrečná titaniková anabáze působí jako neumětelské sabotérství, ale i tak jde o třeskuté zemětřesení. Soudný den je tady: lidstvo plánuje a Bůh se směje. Alespoň v Emmerichově hlavě. P.S. Dedicated to Adrian:) P.P.S. Komedie roku. (05.11.2009)

Po vizuální stránce celkem ucházející ztvárnění nějakých vizí. Přesto to ve vás svádí boj, jestli je to vůbec možné z hlediska fyziky, jestli je to show, která má rozesmát, nebo seriozní pokus o realistické zpracování. Po stránce příběhu nasazuji další šrapnel. To byl ale galimatyáš. Bože, chraň. To mě rozhodně nebavilo a dost jsem musel nadávat. Když to zprůměruji, dostanu takovou lepší trojku. Vím, že tenhle film si už nikdy nepustím a to mám katastrofické filmy docela rád. (06.12.2011)

Už dlhú dobu som túžil po ňejakom lahšiom kúsku, kde mozgovú činnosť človek veľmi nepotrebuje a môže sa zcela oddať vizuálnym radovánkam. Pozrieť si tento film má zmysel len na plátne a so 125 decibelovým ozvučením. Monitorový film by to mohol byť len v prípade, že sa to skončí beznádejou na dochovanie ľuďskej rasy. Veľká škoda, opustením klasického schématu sa to mohlo dotiahnuť ešte ďalej...) Epická pluvanica do ksichtu všetkým, ktorý na Emmerichove filmy nepozerajú s nadhľadom. |Videno v Palace Cinemas Praha, 12.11.2009| (13.11.2009)