Mamut

Životní osudy jsou někdy celkem zajímavé a stačí jen malé impulzy k tomu, aby se všechno změnilo, anebo aby se člověk stal i někým jiným, kým doposud byl. Jako kdyby zde manželé, každý žil svůj vlastní život. A přesto se pořád milovali a rádi se k sobě vraceli. Nestrhlo mě to, ale sem tam to k zamyšlení nutí. (13.03.2018)

Mamut rozhodně není film pro každého. Také ale nemůžeme jeho seriózností omlouvat pomalé tempo, které po čase začne nudit. Bergmanovy filmy taky nejsou žádní rychlíci, přesto si je ale budete dlouho pamatovat. Zasáhnou vás a Smrťáka hrajícího šachy se budete tajně bát, až dokud ho sami na sklonku života nepotkáte. Mamut ale vcelku není nic extra. Jedná se o výborné drama, které nám ovšem nemá co víc nabídnout, než co už jsme viděli ve stovce jiných provedení. Pro fanoušky evropské tvorby zajímavý počin, pro diváky, co očekávají víc akce, nepříjemný zážitek. (Ano, já jsem fanoušek evropské tvorby…) (07.11.2010)

Velké zklamání. První polovinu filmu jsem měl pocit, že se stane něco, co zásadním způsobem změní vyznění snímku nebo životy protagonistů, dokonce to i místy tak nějak "bublalo" v očekání nějaké kolize...Ty drobné dějové zlomy byly dost dobře předvídatelné a osudy postav nezanechají v divákovi výraznější stopu. Tím nechci říci, že témata odcizení, mateřského pouta a ztráty blízkých lidí nejsou důležitá, pouze toto zpracování bylo poněkud povrchní, nešlo až na dřeň, škoda. (28.12.2011)

Velmi povedení snímek, já jsem naprosto spokojený s tím, co jsem viděl. Příběh je rozdělen na 4 části a z toho každý žije svůj život. Zdravotní sestra, chůva a dcera, ajták a příběh dvou filipínských chlapců. Dokázal jsem se vžít do jejich rolí, takže není co řešit, film by si zasloužil mnohem vyšší ohodnocení. (19.04.2012)

Hodnotit Mamuta není příliš složité, vzhledem k jisté nekomplikovanosti v každém ohledu, se kterou přichází...Máme tu zcela jasné poselství o problému fungování rodiny v dnešním moderním světě. V případě Mamuta zkrouhnuto na odcizování a odloučení…já říkám – málo. Moodyssonův minimalismus, který si dobře pamatuji z Fucking Åmål, se mu při zpracování tohoto tématu vymstil. Minimozaika příběhů ve snímku je příšerně roztáhlá a překvapivě kvalitativně ční trochu upozaděná (bohužel) linie týkající se dětí filipínské chůvy Glorie. Jakože hlavní part hraje rodina Vidalesových, kde mi Leova postava byla krajně nesympatická, stejně jako celá část týkající se jeho pracovní cesty do Thajska, to už byla fakt omletá tahačka za vlasy. Proč tedy dávám za tři*, ač jsem sledování musel kvůli počáteční nezáživnosti na třikrát přerušit?...Za posledních 45 minut, které se dostaly konečně k nějakému spádu a hlavně film přestal působit tak chtěně. 60% (16.06.2010)