Medzi vlkmi

Měla to být poklidná návštěva kina, ale laciný prolog a nesmyslný děj, který by se možná spíše žánrově hodil do kategorie netušených zážitků či paranormálních jevů. Propánajána, vždyť ti vlci ve filmu nejsou ani skuteční. Navíc jak známo vlk není zdaleka tak krvelačný, jak se o něm traduje. Žel, tuhle vydestilovanou vlčí paranoiu nezachránil v mých očích ani jinak skvělý Liam Neeson. (07.04.2012)

Aneb jak umí poslední záběr vylepšit celý film. Tedy ne, že by ten zbytek byl špatnej. Mně se ta tísnivá a mrazivá atmosféra, ve které jsme z vlků viděli jen náznaky, hodně líbila. Ale až díky kulervoucímu závěru to ve mně správně rezonovalo. Škoda příliš nevýrazných vedlejších postav, protože kromě výborného Neesona tady vůbec nikdo nezaujme. I tak ale velká spokojenost. (01.04.2012)

Já tomuhle filmu klidně moc rád opustím fakt, že za kamerou stálo nějaký bláznivý prase, který z každý akční sekvence udělalo kolotoč, směsku, guláš a bůhví jaký další mišmaš nepřehledného a hlavně zbytečně efektivního čehosi, co s dobře sestříhaným filmem mělo hodně málo společného.. Zbytečně proto, že jsem z akce vlastně skoro nic neměl. Na druhou stranu musím říct, že mi přišlo, jak kdyby tenhle film ani nechtěl zaujmout akcí, jako spíš přírodou a prostředím jako takovým. Liam Neeson se mi tu opět zjevil jako parádní borec, který je ošlehanej jedním životním průserem vedle druhýho a vypadá to, že ten poslední ho maximálně skolí. Každopádně boj je to parádní, atmosféra naprosto luxusní a Liam je prostě boží. Nakonec možná i tyhle tři naprosto prostý důvody mě dokopaly k tomu, abych filmu dal čtyři hvězdy. (13.05.2013)

Záhada letošních Vánoc konečně vyřešena - režisér snímku The Grey skoupil veškerý sníh na Zemi, aby si pak mohl hrát s kamerou v bílém lese plném strašidelných vlků, jež se snaží přelstít Liama Neesona. Carnahan se asi hodně chce podívat do Varů (do Cannes, Berlína...), protože tahle pecka složená ze survival hororu, zběsilé akce, duchaplných dialogů, shotů malebné krajinky a dlouhých záběrů beze slov, prostě bere dech. Leckdy to během filmu vypadá jako found-footage - nechtěně, ale o to věrohodněji. Smekám, a ještě teď se divím, jak silně na mě zapůsobil úplný závěr tohoto veledíla. Don´t be afraid! (08.03.2012)

Takovej pohodovej chlapskej outdoor, doletěli, zakempili, láhev Jacka otevřeli, vo bohu porozprávěli, vo kurvách, vo dětech, no a občas někoho sežral vlk. Carnahanův pokus o drsné survival drama nemá podle mého nic společného s hororem, je to mnohem spíš režisérův pokus o vážné existenciální téma, které sráží zvláštní umělá pachuť digitálního "zla" a digitální epiky. Tomu filmu hodně sluší výprava, sluší mu Liam Neeson, sluší mu i Streitenfeldova lyrická hudba (klidně bych jí čekal spíš v severském filmu)... ale hodně mu ubližuje to, že Carnahan má tendence krutost a nemilosrdnost přírody dotahovat ad absurdum uměle: dovedu si představit, že jako syrové drama bez jediného digitálního doteku by tohle mohlo být brilantní téma pro Petera Weira. Snaha jít na maso a krev vyznívá u Carnahana do ztracena nikoli proto, že by byl málo efektní, ale spíš proto, že to s efekty zbytečně přehání. Dílčí věci mu neupírám. Úvod a závěr jsou silné jak medvědí krk. Ale snaha udržet dialogy nad hladinou patosu a prázdných proklamací zrovna dvakrát nevychází. Mezi vlky je film, který se snaží rozjet se zataženou ruční brzdou. Zároveň je to docela ironický obraz toho, že naše představy divoké přírody ohraničují hollywoodské filmy, Discovery Chanel a CGI efekty. Jenže Carnahan nám chtěl ukázat přesně to, co v těchto obrazech chybí (duchovní přesah existence vydané na pospas divočině). A nevyšlo mu to. Když jedna z postav řve: "vy nejste zvířata, my jsme zvířata", nemá pravdu. V tomhle filmu není zvíře nikdo. Proto v něm chybí byť jenom náznak fascinace něčím jiným než táborákovou metafyzikou. (16.03.2012)