Bitkári

|60%| Vcelku ucházející záležitost – tak na jedno pohodové shlédnutí. Jak už je tu párkrát zmíněno, děj se trochu podobá obdobným počinům, jako je Karate Kid apod. Možné to je – akorát je to pojato rádoby moderním stylem. Zezačátku mě to moc nechytlo, nedokázal jsem si utvořit dostatečný vztah k hlavní postavě, ale to časem víceméně vyprchalo. Bylo tu pár scén a věcí, které mě nebavili, ale zase to mělo na druhou stránku i své klady. Tak si to rozdělíme na klady a zápory. Začneme zápory. Pár postav mě tu moc nechytlo, třeba Amber Heard je pěkná ženská – doslova k nakousnutí, ale sem se mi moc nehodila, ta láska k hl.hrdinovi Seanu Farisovi byla prostě do filmu nuceně vložena. Evan Peters neměl špatnou postavu, ale chvílemi mi lezl na nervy. Bitky mohli být natočeny trochu lépe, ale neměl jsem s nimi velký problém, jen finální zápas mohl být delší a lepší. Klady. Celkem rychlé tempo filmu od 2/3 mě to začalo bavit. Hlavní záporák se opravdu povedl. I ta hudba (písně) – to se dalo poslouchat dobře. No, určitě se nejedná o nezapomenutelný zážitek, je to taková jednohubka, která mě ničím ale neurazila. (05.07.2016)

Jako střižené ze života... Kamarád nedávno přebral na zábavě a v opojení zhruba tak devíti promilí se začal sápat po nejkrásnější holce na parketě. Když se ale ukázalo, že ten sloup v rohu není nosný pilíř kulturáku, nýbrž její boyfriend, ztichl celý bar a DJ přestal hrát. Statný to ochránce křehké dívenky pohrozil kamarádovi jistou smrtí a vyzval ho na duel. "Pozítří na parkovišti", pohrozil, až se stěny zatřásly. No nic, kamaráda jsme odvezli domů, aby si zkusil vzpomenout alespoň na to, jak se jmenuje a nazítří ho na jeho vlastní přání doprovodili do tělocvičny. Tam udělal jedno kolečko (kolem švédské bedny) a řekl, že to stačí. I tak si stačil natáhnout sval na noze. Jako správný vesnický hoch se srdcem na pravém místě nás pozval na poslední večeři, kde se s námi rozloučil. "Víš co? Já mu prostě řeknu, že tohle město není dost velký pro nás oba!" huhňal po sedmém pivu a lihovkou si při tom maloval na břicho pekáč buchet. Ten večer jsem ho viděl naposledy, i když v posledním čísle místního zpravodaje psali, že "mladík nalezený v závěji na parkovišti s šerifskou hvězdou na čele byl propuštěn do domácího léčení." Před pár dny jsem ve městě potkal onu příčinu; sličnou slečnu, co je vysazená na chlapy připomínající hranu cihlové stavby. Nechtěla mi říct nic konkrétního, nakonec z ní vypadlo jen to, že momentálně s nikým nechodí. Řekl jsem si "nikdy to nevzdávej" a pozval ji na čaj. Přikývla a já dodnes žiju. Ovšem, abych se dobral nějakého závěru, který by korespondoval s tímto filmem; načančaná pipina ve značkových hadrech je pořád jenom pipina. (08.01.2013)

Musím přiznat, že jsem tomuto snímku moc šancí nedával. O to víc jsem byl mile překvapen a dalo by se říct, že i nadšen. A ačkoliv kontaktním sportům moc neholduju, tak těch 110 minut uběhlo, ani nevím jak. Dobrá práce kamery, střih fightů a rázná hudba se střídají s celkem inteligentními dialogy a ačkoliv herci nejsou z nejznámějších, ve mně zanechali slušný dojem. Určitě se jedná o lepší film, než jen o oddychovku, teda vlastně, nezapomeňte dýchat, dýchat...70% (24.08.2008)

Never back down mi připadá jako snímek pro teenagery. Objevuje se tu řada otřepaných klišé, které jsme již v akčním žánru viděli nespočetněkrát a v mnohem lepší podobě. Mladé divačky budou učůrávat z postav hlavních hrdinů (toho kladného i záporného) a vizáže Jake Tylera a mladí diváci se budou kochat choreografií bojů a tajně budou po zhlédnutí cvičit, aby se v mnohém vyrovnali postavám z filmu. Příběh sám o sobě mi ale připadal poměrně jednoduchý, přímočarý a naivní. Potěšila však zmíněná choreografie a také semifinálové gesto hlavního hrdiny. Průměrná podívaná za 3*. (15.09.2013)

Že NEVER BACK DOWN nie je len priemerná gýčová teenegerská podívaná, napriek tomu, že nám ukazuje tie najbohatšie, najkrajšie postavy mladých hercov súčasnosti hore bez alebo v ukrutne miniatúrnych bikinách by som zvalil hlavne na scenár, kde sa hlavný hrdina musí rozhodovať medzi sebou a svojou rodinou čo je výborne zobrazené, že tí herci vedia hrať a že sú naozaj (ne)sympatický, komu prišla Amber Heard málo sexy v ALL THE BOYS LOVE MANDY LANE tomu asi oči vypadnú, a to nie je nič keď sa na scénu dostane herecké eso Djimon Hounsou, že to má zaujímavý soundtrack (napr. Daft Punk – Harder Better Faster Stronger alebo TV on the Radio – Wolf Like Me) a že režisér má na konte chujovinu CRY WOLF sa mi ani nechce veriť. Škoda toho posledného zápasu (inak by som sa nezdržal v označení nového KARATE TIGER aka. NO RETREAT, NO SURRENDER), mohlo to byť drsnejšie a bolo by to u mňa za plný počet vzhľadom na tom že som sa tešil a mračil presne tak ako si tvorcovia želali „thumbs up“. (27.09.2008)