Šanca na lásku

Nevím, proč tenhle film neklapal tak, jak měl. Protože Dustin s Emmou jsou jedineční a kdo by je nechtěl vidět spolu? Nejspíš mi vadilo, že jde o poslení šanci pro Harveyho a tvůrci se z nějakého mně neznámého důvodu rozhodli udělat z Kate jen pasivní pozorovatelku děje, oddhodlanou se už prostě smířit s osudem. A to já neberu ( zvlášť, když disponuje charismatem Emmy Thompson, která dokáže neuvěřitelné věci). Takže jsem pro pokračování, Last Chance Kate! (14.10.2010)

Zaprášená romantika, jenž se nevyhýbá klišé ani vykrádání povedenějších předchůdců, s příjemnou, ale nenápaditou hudbou, sterilní režií, nadprůměrnou kamerou a dvěma hereckými esy. A ti dva film zachraňují, věříte jim, fandíte jim, ale že se u toho nudítě a usínáte, nezachrání ani oni dva. Pomalá romantika ve starším "módu" v níž Hoffman a Thompson okouzlují navzdory zbytku filmu... 50% (09.05.2009)

V podstatě romantický příběh o muži prožívajícím podzim života. Podělal si život vcelku dokonale, rozvedený samotář, který je zbytečný už i v práci. Dcera ho sice pozve na svou svatbu, ale faktickou roli otce už v jejím životě hraje otec nevlastní. Hořká pilulka, když se to všechno sejde najednou. V té chvíli mu do života vstoupí náhodou žena. Jak otřepané a všední téma. Nikoli ale v momentu, kdy dvojici hrají Dustin Hoffman a Emman Thompson. Pro milovníky pomalých filmů, vnitřních dramat a výborného herectví je tento film jak stvořený. Ostatní se budou ukrutně nudit. Já jsem si oba protagonisty vysloveně užíval, oba umí zatraceně dobře hrát. 85% (18.09.2012)

Dustin Hoffman po dlouhé době zase ukázal, že ještě nezapomněl hrát a Emma Thompson mu zdatně sekunduje. LCHH má několik parádních momentů (hlavně v prostřední části), kdy to Hopkinsovi zobete z ruky, celková předvídatelnost mu však mírně podráží nohy. Celkově tedy lehký nadprůměr s tím, že se filmu v našich kinech imho nikdy nedočkáme. (19.04.2009)

Poslední čas na lásku jde zlehka ve stopách mého nejoblíbenějšího filmu Před úsvitem. V něm nahlížíme na postupně se rodící vztah jako jeho tišší svědci nebo-li voyeři z povdálí, zde je D. Hoffman a E. Thompson ve svém milostném sbližování příliš hrrr. Během pár chvil se k sobě chovájí jakoby se znali celý život a i samtoný příběh jede v zaběhnutých schématech svého žánru (setkání, zamilování, krásné společné chvíle, nesmyslné nedorozumění, trápení, vysvětlení a štastný konec). Na druhou stranu musím přiznat, že tomu činí se ctí a vám není trápné, co se právě děje. (18.12.2010)