Maroko

Hodně mi vadí, jak je to celé strašně roztahané. Ono to sice má jednoduchý příběh a ten by i na hodinu a půl vystačil, jenže tady chybí větší množství nápadů, které by ten film nějak oživily. Chápu, že je to z roku 1930, ale i tak... Každopádně jinak je Maroko příjemným filmem, se skvělou kamerou a jako vždy dokonalým Gary Cooperem a ještě lepší (a krásnou) Marlene Dietrich. Prostředí taky Sternberg zvolil skvěle, takže po téhle stránce je film skvělý, škoda jen že příběh je takový bez nápadů, tedy kromě zajímavého konce. 3* (30.04.2020)

Nečekal jsem žádné zázraky, ale přesto jsem byl celkem zklamaný. Po hodině a půl si pořád kladu otázku : O čem to všechno bylo? Marlen Dietrich a Gary Cooper tvoří sice celkem zajímavou dvojici a pravděpodobně taky asi jediný důvod proč se na tenhle film podívat. V opačném případě by byl u filmu Marocco jen šedý čtvereček a film by upadl v úplné zapomnění. Děj filmu je prostý, přímočarý, bez nápadu...není v tom nic originálního. Výkony veskrze průměrné, možná že hudba nebyla úplně nejhorší. Bylo to doslova 90 minut nudy. Podruhé už bych se tomuhle filmu radši vyhnul... (05.12.2008)

Jak je zápletka banální a úsměvná v klopotném hledání prostoru pro čistě atrakční výstupy Dietrichové, je i udivující šíře, do jaké se Maroko otevírá queer čtení. Marlene nosí mužské šaty, líbá ženu a upozorňuje, že pro manželství stále nenašla muže, který by jí dokázal vyhovět. Jistě, první i druhý jev tvoří součást kabaretního vystoupení, zatímco ten třetí můžeme interpretovat prostě a počestně tak, že holt neměla štěstí na ty správné chlapy. Hereččina gesta a tvář a hlavně dráždivý způsob, kterým Sternberg obojí zasvěcuje, však dělá možnost čtení proti srsti neodolatelnou. Také dialogy ostatně řeší genderové rozdíly, neustále ohmatávají hranici mezi oběma pohlavími, a třebaže jsou prosté explicitních narážek, lehko si z nich odvodíme, že velkým příznivcem tradičního rodinného modelu pan režisér nebyl. V návaznosti na to nachází své opodstatnění situování děje do Maroka, kde ženské stereotypy západního světa berou za své. Působí naprosto logicky, když hrdinka Cooperovi v závěru „chlapsky“ zasalutuje, zuje si nepratické a silně feminní lodičky a odchází do pouště, konat smysluplnější službu, než k jaké ji zavazuje život spořádané manželky. V horkém arabském vzduchu zůstává viset otázka, jestli se odmítnutím role okrasného doplňku nezříká také svého ženství, a dává-li jí společnost vůbec na vybranou. 75% (19.01.2014)

Európania robili v Hollywoode divy. Či to boli režiséri ako Ernst Lubitch, W.F. Murnau, Fritz Lang či tuto Josef von Sternberg, ale aj herecké hviezdy ako Garbo, Jannings či tuto Dietrich. Modrý anjel Marlene sa tu musela v úlohe vystupujúcej speváčky a kokety cítiť ako vo svojej koži, Gary Cooper bol v tej dobe najväčší  štramák filmového plátna a rejža len potvrdzoval svoje umenie. Príbeh lásky, ktorá končí scénou osudovej príťažlivosti napriek nebezpečiu a nevedomému pokračovaniu. (19.02.2024)

ANYBODY WHO HAS FATE IN ME IS A SUCKER! Neskutečně nádherný film. Marlene není moje nejoblíbenější herečka této doby, ale tady byla prostě úžasná. Ty gesta a ty pohledy co dělala. Hned první vystoupení, když přišla na pódium s cylindrem a cigaretou a jen koukala do lidí. Koukal jsem na to s otevřenou pusou. Její setkání s Garym v jejím pokoji bylo tak skvěle natočeno. Cigarety, gin a absence hudby pod scénami. Tento snímek je z roku 1930 a vyrazil mi dech. (18.12.2018)