Sedem životov

Další z vynikajících letošních filmů, které se do našich kin bohužel dostanou až po Oscarech. Muccino a Smith to dali po Štěstí na dosah znovu dohromady a na svou velmi povedenou první spolupráci navazují snad ještě lépe. Sedm životů je film, ve kterém se možná dlouho nebudete orientovat, ale jakmile si začnete jednotlivé náznaky skládat dohromady, uvidíte, že všichni zúčastnění dobře vědí, co dělají. Benův příběh je totiž velice dobře napsaný, skvěle zrežírovaný a jak už je u Smithe zvykem, bezchybně zahraný, takže se nedivte, když vás Sedm životů po hodně matoucím rozjezdu ještě překvapí. Docela mě ale zajímá, kolik lidí v tom všem uvidí jen podlou cestu za zlatými plešouny. (update: Jak tak koukám kolem... moc nás Muccinovi na špek neskočilo. No co, já jsem to hltal upřímně :) (17.12.2008)

Když si u milostné scény povzdechnu: "Kdy už to proboha skončí!" Je nejspíš něco v nepořádku. Čímž netvrdím, že to něco je v nepořádku jenom ve filmu, třeba si zahrávám se zapšklým cynismem uvnitř mě. No jednoduše na mě to bylo moc: předvídatelné, slzopudné, zoufale přeušlechtilé a nudné, nudné... Mimochodem první film s Willem, ve kterém jsem mu zbaštila herectví, což se mi jeví jako jediné snaživé pozitivum dvouhodinové, vizuálně učesané, ubrečené historky. 45% (04.08.2009)

Musím říct, že filmy, u kterých ještě ani v třetině nevím, o čem jsou, ve kterých se dvě postavy pět minut baví o něčem, o čem já nemám ani páru, mě neuvěřitelně rozčilujou. Každopádně tohle byl zajímavý námět, proměněný v průměrný doják. Hlavním kladem filmu je rozhodně vedlejší herecké obsazení, plné neokoukaných tváří, méně už tak obsazení hlavní role. Přiznám se, že Smithův stále konstantní trpitelský výraz v obličeji okořeněný občasnou glycerinovou slzou a stále stejná poloha hlasu už mě na konci filmu nudily, ne-li přímo sr..y. Agent Jay nebo detektiv Mike Lowrey, to jsou role, které Willovi sluší. Ale do filmů, které mají potenciál prověřit skutečný herecký talent, bych se příště na jeho místě raději nepouštěl. (23.10.2009)

Nevadí mi o jak velký kalkul s cílem dobýt filmové ceny jde, mnohem bolestivější je pro mě skutečnost, že Will je schopný vlézt i pod křídla trotlovsky jednoduchého scénáře, který musel Muccino zašmodrchávat až ve střižně. Nejvtipnější pro mě ale je, jak si Sedm životů sám podráží nohy tím, že vás nutí neustále přemýšlet, o co vlastně jde. Sám jsem totiž pointu prokouknul ještě před koncem první hodiny a zbytek se tím pádem nestal emocionální bombou do hlavy s ohromnou katarzí, ale spíš nechtěně směšným završením Willova pokusu o útok na zlatého plešouna. Schválně, kam zamíří příště. Minule se obětoval, aby spasil lidstvo nakažené zákeřným virem, teď se doslova rozdal na všechny strany. Už chybí jen první krok na Marsu... Btw. upozadění ostatních šesti lidí mě neskutečně iritovalo. Hlavně proto, že romantika s Rosario je až na pár chvil sterilní a nudná, o zbytku postav se přitom nic pořádného nedozvíte a vše se vyřeší tak nějak bezproblémově. Ale ty čokoládové oči... Geez. 5/10 (30.12.2008)

O co v tomhle filmu jde, se dá celkem lehce vypozorovat hned od začátku a různý příběhový maskovací fígle nejsou moc neprůhledný, ale je to natolik dobře natočený, že mi to vůbec nevadilo a síle průběhu filmu tu ani trochu neubírá a ani mi to nepřišlo zdlouhavý. Mimoto, z Willarda Smithe se pomalu ale jistě stává velice kvalitní charakterní herec, což tady předvádí v plný parádě a nebýt Rosario Dawson, tak by to byla téměř one-man-show, Will je tady jednim slovem prostě skvělej (27.12.2008)