Hlídač č. 47

Nechápu jediný důvod, proč by tenhle film měl mít tak (průměrné) hodnocení. Já jsem z kina odešel maximálně spokojený, a měl jsem radost, že jsem mohl podpořit právě takový film jako je právě tento, protože si to minimálně zaslouží, na úkor toho co slýchávám, že návštěvnost na něj je vcelku průměrná. Trošku to připomíná Je třeba zabít Sekala, ale jinak je to naprosto jinačí příběh, i když podstata je obdobná. Krajina je velmi věrně ztvárněná a hezky se na to kouká. Klidně bych si v té vesničce představil příběh odehrávající se jako zajímavý historický seriál na pokračování, což nakonec není, ale i tak musím chválit, chválit, chválit. Jsem rád, že Karel Roden se občas objeví i v nějaké české produkci, protože takové herce jako je on, český film rozhodně potřebuje. Dále bych rád pochválil Vladimíra Dlouhého. Dlouho jsem ho nikde neviděl, ale hrozně příjemně se mi na něj koukalo, až překvapivě hezky. Jsem rád, že ve filmu se objevili celkově herci, které ve filmech jen tak neuvidím, je to zase trošku něco jiného. Jen škoda, že to Renč nedokázal dotáhnout opravdu až do konce, až do dokonalosti. Vždyť ty záchvěvy války, těch mohlo být daleko míň, ke konci už mě neskutečně otravovali, čekal jsem vlastně na závěr a musel jsem si to všecko protrpět. Nakonec jsem se do konce dokodrcal a vše dopadlo tak jak jsem si představoval. Takových filmů, jako je Hlídač č. 47 bych si přál víc, škoda jen, že jich je právě tak málo. Rozhodně nelituji, že jsem na něm byl v kině, kdybych mohl, klidně bych na něj šel znova. (09.12.2008)

Režisérský vrchol Filipa Renče, který asi nejspíš nepřekoná, se jmenuje Roden. Perfektní bojové scény, ze začátku dobrý scénář. Film plný všedních starostí, které nazýváme osudem. Válečný veterán, který si z války odnesl víc než jen tělesná omezení a zranění, zahajuje svou další bitvu. Bitvu s vlastním životem. Film plný intrik, zrady, ženské nenasytnosti a přetvářky před Bohem. Výborný zvuk, ovšem přehnaně emotivní hudba. A režie je prostě čistá renčovina. (26.12.2011)

Neviděl jsem původní verzi z 30. let, ani tu americkou od Huga Haase z roku 1951, takže zatím nemůžu srovnávat, ale Renčův Hlídač se mi líbil. Zasněžená krušnohorská krajina, atmosféra dvacátých let, slušný příběh, hudba, kamera a přesvědčivé herecké výkony jsou zdejší hlavní doménou. A nehrát postavu Ferdy tak zženštilý a slizký herec, byl bych spokojen maximálně. Vyzdvihl bych především krásnou Lucii Siposovou, maniakálního Vladimíra Dlouhého a samozřejmě jedinečného Karla Rodena. Ten ztvárnil válečného veterána Doušu tak přesvědčivě, že jsem mu postupem času uvěřil i to kulhání. Po většinu filmu jsem s ním soucítil a právě jeho postava vše táhne kupředu. Filip Renč se prostě přesvědčil, jak je důležité míti Rodena. (30.01.2015)

Tak Filip Renč přece jenom umí točit filmy... Psychologické rovině románu Josefa Kopty sice zůstal dosti co dlužen, ale svůj zploštělý románový ponor rozvrstvil v působivém příběhu vojenského vysloužilce Františka Douši, který je státem odměněn za své služby místem vechtra, železničního hlídače. Z filmu zcela nevymizel ani fakt, že autor románové předlohy byl významným představitelem legionářské literatury, flashbacky ozřejmující trauma první světové válka jsou podstatnými pilíři snímku. Stejně jako mrazivě zimní atmosféra evokující skrytou podstatu venkovského života, tolik odlišnou od Hálkovské idylky, vynikající klavírní hudební doprovod a herecký výkon Karla Rodena. Hlídač č. 47 je překvapivě dobrým a silným filmem, minimálně na poměry české polistopadové kinematografie...(coby remake původní filmové adaptace z roku 1937 nemohu hodnotit, protože jsem ji ještě neviděl) (12.09.2010)

Pozor na spoilery. Nejprve jsem chtěl dát filmu o hodně víc, ale ten konec to teda zazdil. No ono se to sralo dřív, jen světlejší moment nastal ve chvíli, kdy Douša šibalsky předstíral hluchotu dál. Bohužel, časté návraty v Doušově hlavě do minulosti, které mnohdy neříkaly nic a tudíž pro mě naprosto zbytečné srážely taktéž dojem z filmu. Na konci jsem čekal parádní pomstu a né nějakou plácanou na holou. To mě teda naštvalo nejvíc, že ani zabásnutí toho fracka to nedokázalo zachránit. Není se čemu divit, když už font písma byl poněkud amatérský. (14.04.2013)