Sweeney Todd

Mezi touhle britskou televizní verzí příběhu Sweeneyho Todda a verzí muzikálově-burtonovskou je skoro tak propastný rozdíl, jako mezi britským seriálem o Sherlocku Holmesovi (starším z osmdesátek, i tím novým) a dementním hollywoodským zmetkem s kašparem Downem juniorem v hlavní roli. Nebo jako mezi tragédií od Shakespeara a harlekýnkou. Rozdíl nejen v obsahu, ale především ve formě. Bída, zločin, špína, zkrátka celková neradostnost a bezútěšnost života nižších vrstev ve starém Londýně, nás přesvědčivě a nemilosrdně obestírá jako hustá londýnská mlha. K tomu skvělé herecké výkony všech hlavních představitelů a nádherná teskná hudba. (22.01.2014)

Od knižní předlohy se tenhle holič z Fleet Street docela dost liší, ale v porovnání s tou přehnanou pohádkou páně Burtona tento znatelně umírněnější a reálnější film vyhrává na body zcela jasně. Přesto se ani zde nemůžu zbavit pocitu, že jsem se ani tentokrát nedočkal Sweeneyho takového, jakým je v knížce. Tedy nerudný, samotářský, nesmlouvavý a hlavně opravdu, ale opravdu zlý. Tam kde by malého pomocníka Tobiase knižní Todd skopl ze schodů, mu tento dává za odvedenou práci peníze a navíc ho i pochválí. Ne ne, tohle není ten ďábelský holič, kterého jsem si oblíbil. Jinak filmu jako takovému se nedá nic vytknout, dobová atmosféra na jedničku, stejně tak herecké výkony (Tom Hardy! :-). Pokud tedy hledáte alternativu k té frašce od Tima Burtona, toto není vůbec zlá volba, naopak. 3,5* (19.11.2013)

Film jsem viděla den po ST od Tima Burtona a musím uznat, že realismus Londýna, s nemocemi, špínou, bídou mi byl mnohem sympatičtější než burtnovský vyšperkovaný digitální Londýn s Deppem, který není příliš silný zpěvák, což je u muzikálu opravdu napováženou (alespoň pro mě). Dokonce zápletka byla zajímavější, postava soudce Turpina lidštější a masové bochánky vypadaly lákavěji... Filmu je téměř škoda pro televizi. (09.02.2008)

V porovnání s tímhle Toddem je Burtonův radostnou selankou, kde vlastně všichni jen předstírají, že jsou zlí, ale nemyslí to tak úplně vážně a je to spíš sranda. Tenhle Sweeney Todd je psychopatickej padouch a svoje vraždy skutečně prožívá - ať už jde o to uspokojení nebo šok z toho, co provedl. A není úplně necitelnej, může se klidně i zamilovat nebo si někoho oblíbit a pak mu vadí, když ho musí zabít. Takovej je to chudák, no! Ray Winstone tu předvedl celou škálu různejch stavů a nelze než mu vyseknout poklonu. Atmosféra tohohle díla je těžce psychoidní a asi Vám nezpůsobí zrovna euforické opojení. A emoce jako hněv, depresi, frustraci, výčitky, lásku, vinu a pod., se z toho podařilo vyždímat mnohem víc, než z Burtona, odkud si nepamatuju nic krom švábů v koláčcích paní Lovettové, knírku Šáši Cohena a basu Alana Rickmana. (28.09.2012)

V domnění, že se jedná o film od Tima Burtona, jsem si pustila tuto verzi. Jsem ráda za to, že došlo k této záměně, protože jsem po zhlédnutí Moorova filmu byla tím Burtonovým zklamána. Je totiž realistický, a tedy děsivější a působivější. Dokonce jsem chápala i počínání hlavní postavy. Takže jestli vás baví sledovat zvrácené podivnosti ze starého Londýna a oceníte navození iluze, že jste jejich přímými svědky, vězte, že tento film si zaslouží pozornost. (14.12.2007)