Sweeney Todd

Porovnávať tento snímok s Burtonovou verziou naozaj nemá žiaden zmysel. Či postavami, samotným Sweenym alebo atmosférou, v každom ohľade ide o dve neporovnateľné záležitosti (odhliadnuc od toho, že Burtonova verzia je muzikál). Skôr mi to pripomenulo iný snímok z rovnakého obdobia a s pár podobnými obsahovými črtami - Parfum: Príbeh vraha (2006). Len s tým rozdielom, že osoba Sweeneyho Todda je podstatne hĺbavejšia ako hlavná postava z uvedeného snímku, s jemným filozofickým podtónom v pozadí, čo sa mne osobne veľmi páčilo. Navyše nosná kostra príbehu je dostatočne zaujímavá aby nenudila. Dokonca na spestrenie divákovi ponúkla aj príjemný hororový nádych. Myslím, že sa jedná o jednu zo životných rolí R. Winstonea. 75/100 (03.11.2016)

„Řekněte mi proč?" „Protože jsem mohl." Skvělý R. Winston hraje naprosto přirozeně - stačí jen pohled, přimhouřené oko, otevřená ústa. S úsměvem podřízne svého zákazníka, a že těch podříznutí je, až krev stříká na všechny strany. A pak je tu paní Lovettová. Místo otevřené lásky se stávají obchodními partnery. Ona mu posílá zákazníky, on ji zásobuje, aby její tajemné masové koláče byly nejlepšími v Londýně. Jenže přísloví o džbánu se nakonec stejně naplní... Herecky je film skvělý, mezi dalšími vyniká úlisný otec (David Bradley) či nekompromisní Fielding (David Warner). Kromě špíny a krve dojde i na sex. „Peklo neexistuje. Děláme si ho jen my tady na zemi..." „A co když se mýlíte?" „Pak jsme ztraceni." (14.04.2022)

Syrový , temný, depresivní televizní snímek s vynikající hudbou! Perfektně vyobrazena špína, hnus a nemoci Londýna 18. století. Ray Winstone je v roli holiče nejen strašlivý, ale i velmi lidský člověk, který má však svoje "libůstky". Pěkně slizký je jeho otec, naopak krásná je Essie Davisová, která peče výborné bochníčky ze zdrojů zásob pana Todda. Rozhodně silný zážitek z tohoto filmu nadlouho zůstane. (21.02.2011)

Hmmm, velice povedený TV film, který svou brutalitou a gore nemá moc obdoby. Srovnáváním s například Deppovým Toddem se bráním, to nemá asi moc význam, protože obě zpracování jsou uchopené každé jinak. Tohle je typickej osmnáctkovej Londýn bez růžových brýlí, ve kterým jsou špína a nemoci na prvním místě. Charaktery hlavního hrdiny i paní Lovettové jsou nelajdácky napsané, takže v tomto smyslu se neostýchám tento zapadlý obraz nezapadlého příběhu doporučit. Za zmínku a jako lákadlo stojí také vedlejší role dnes už profláklého Toma Hardyho. 80% (14.10.2014)

V porovnání s tímhle Toddem je Burtonův radostnou selankou, kde vlastně všichni jen předstírají, že jsou zlí, ale nemyslí to tak úplně vážně a je to spíš sranda. Tenhle Sweeney Todd je psychopatickej padouch a svoje vraždy skutečně prožívá - ať už jde o to uspokojení nebo šok z toho, co provedl. A není úplně necitelnej, může se klidně i zamilovat nebo si někoho oblíbit a pak mu vadí, když ho musí zabít. Takovej je to chudák, no! Ray Winstone tu předvedl celou škálu různejch stavů a nelze než mu vyseknout poklonu. Atmosféra tohohle díla je těžce psychoidní a asi Vám nezpůsobí zrovna euforické opojení. A emoce jako hněv, depresi, frustraci, výčitky, lásku, vinu a pod., se z toho podařilo vyždímat mnohem víc, než z Burtona, odkud si nepamatuju nic krom švábů v koláčcích paní Lovettové, knírku Šáši Cohena a basu Alana Rickmana. (28.09.2012)