Lúpež po taliansky

Snímek ´Dannyho jedenáctka´ (1960), se svého času stal naprostým fenoménem v oblasti zlodějských filmů, což zapříčinilo nemalou inspiraci dalších tvůrců ke vzniku snímků podobných. No, a tento, v koprodukci VB a Itálie, je jeden z nich. A tak tu máme další partu, kterou vede propuštěný vězeň (jak jinak) Charlie, odhodlaných k velké loupeži zlatých prutů ve své době v hodnotě deseti milionů dolarů. A že to musí být plán naprosto promyšlený snad ani není třeba připomínat. A promýšlené to samozřejmě mají a pro nás je to, i po tolika letech, stále fenomenální ukázka dokonalosti všech tvůrčích nápadů, jaké tu jsou k vidění. Největší divácký zájem míří především k autům použitých k úniku, jaký svět neviděl. Coby reklama na Mini Coopery snímek tímto zábavnou formou prostě zapůsobil dokonale. Tady máme možnost vidět, kde všude se dostanou a čím vším dokážou projet. Dynamika jízdy je brilantní a honička jako celek skutečně zábavná. A právě v tom je síla snímku. V žádném případě se nebere vážně a naopak spíše využívá sentiment všech daných skutků. Jasně, je v tom místy ironie i nadšení, ale ani trocha filozofie neuškodila. Hlavně na samém konci. ´Ostatní můžete přelstít, ale zkoušet štěstí nemusí být vždy bezpečné.´ A jen tak pro zajímavost, pozná někdo v jedné z rolí známého britského komika Bennyho Hilla? (09.04.2022)

Musim přiznat, že jsem jako první viděl remake z roku 2003. Příběh je de facto stejnej, myšlenka taky, na zpracování je těch 34 let už trošku znát. Tahle původní verze je taková trošku neohrabaná co se techniky, detailů a drobností týče. Konec jsem asi nepochopil páč fakt nevim, co Charlieho napadlo. Byla to sranda, o tom žádná, ale remake mi sednul o trošku víc, včetně Marka Wahlberga místo Michaela Caina. Ale vážně jen o kousek, oba filmy jsou srovnatelný. (27.02.2010)

Povedené! Právě proto, že si to nehrálo na žádný silácký film, plný geniálních lumpů, fešáckých mafiánů, a nesmrtelných hrdinů, vyhoupl se daleko výše, než právě ty drsňácké akční krimi-komedie. Banda šikovně nešikovných lupičů v čele s nezapomenutelným Michaelem Cainem (Který mimochodem naprosto skvěle vypadá) dostanou akci roku, velký balík peněz v Itálii. A my jen celou dobu sledujeme jeho počínání, zaslechneme nejslavnější hlášku té doby, (You're only supposed to blow the bloody doors off) která je už sama od sebe pádným důvodem proč si tuhle vtipnou oddechovku pustit. Většina lidí zřejmě vůbec nepochopila celý záměr filmu, ale mě je to jedno. Bylo to vtipné, nečekané, skvěle a originálně natočené, s naprosto nečekaným a vydařeným koncem. Postavy navíc nebyli sehraná tlupa naolejovaných bouchačů, ale parta normálních popletů, kteří nakonec dokázali nedokazatelné. I když nešlo vše podle plánu, no, však se podívejte sami. Navíc mne strašně potěšila přítomnost Noela Cowarda, a samozřejmě jsem si všimla hudební narážky na Mad Dogs and Englishman, za což si snímek určitě zaslouží i čtvrtou hvězdičku. (16.09.2012)

Film nemá takmer nič spoločné s filmom z roku 2003. Aj vzhľadom na dobu vzniku má Italian Job neskutočný šmrnc, občas pripomínajúci Conneryho bondovky. Ale scenár je dosť pozvoľný. Veľké množstvo postáv, veľa kecania a divák sa dosť načaká, kým prídu tie naozaj zaujímavé scény... Úteky na minicooproch sú fajn, ale občas aj trochu detinské... Kým pri BULLITOVOM PRÍPADE som ešte prižmúril oko, tu idem na tri... (28.02.2014)

Po dlouhe dobe zase film, u ktereho jsem se diky suchemu anglickemu humoru dobre pobavil a diky zajimave pseudo-JamesBond zapletce odreagoval. Pravda, cele to vyzni jako delsi reklama na minicoopery s par vydarenymi parodickymi vlozkami, ale k dokonalosti tomu jeste par kroku chybi, ale zklamani se nekona, spis prijemne prekvapeni v oblibenem kabatu 70.let (22.06.2005)