Pozemšťan

Tak jsem přece jen čekala, že budu víc nadšená, ale nestalo se tak ani z poloviny. Námět sám o sobě nebyl špatný a celé to posezení v jedné místnosti bylo taky fajn. Ale konverzace byla zajímavá tak zhruba do poloviny a pak už mně bylo úplně jedno jestli má John pravdu nebo ne:D a ten patetický závěr tomu dal korunu. Je mi to líto, ale já nesdílím takové nadšení, dokonce jsem měla pocit, že se dívám na film z osmdesátých let a ne z roku 2007. Jsem přesvědčená, že Pozemšťan měl na víc. (05.12.2013)

O tom, jak strohá forma vykrystalizovaná z finanční nouze může být nejenom plně funkční, ale navíc i divácky atraktivní, asi hodně ví nezávislý (tenhle pojem je hodně široký) režisér Richard Schenkman. Svůj tvůrčí záměr díky malému, v amerických poměrech takřka malichernému, rozpočtu, metamorfoval do podoby čistě konverzačního (ve své podstatě ryze divadelního) kusu podle scénáře amerického autora sci-fi Jerome Bixbyho. Ten se byl ovšem ukázal onou nosnou částí, která je ve struktuře dobrého snímku nezbytná. Čistě konverzační sci-fi bez jediného zvláštního efektu, s prakticky neznámými herci, dodržující divadelní jednotu místa i času, odehrávající se totiž prakticky cele pouze v jedné místnosti, které je navíc v podstatě toho slova strhující, to zní až neuvěřitelně, ovšem je to fakt. Nepochybná intelektuální síla, která je ukryta uvnitř dialogů, v nichž nejde ani tak o sci-fi zápletku, ale o možnost analyzovat základní filosofické a náboženské otázky. Byť by to celé bylo myšleno jen jako umělecká mystifikace, ta významová dualita je zvláště v dnešní postmoderní době skutečně přitažlivá. Vždyť co je dnes skutečně nezpochybnitelné? Jak přistupovat k realitě podléhající přechodným vědeckým teoriím? Richard Schenkman přinesl cenný důkaz, že vskutku dobrý film nestojí na rozpočtu, rozhodující roli hraje nápad a invence. Ruku v ruce s tím natočil skutečně chytrý a moudrý film... Podobné filmy: Svět podle Prota (27.03.2009)

Vynikající sci-fi konverzačka, ve které díky skvěle napsanému scénáři téměř vše skvěle do sebe zapadá a funguje jako dobře namazaný stroj. Komorní atmosféra a vyprávění hlavního hrdiny dodává na atmosféře, už samotný jeho příběh je poutavý a úžasně se poslouchá. Otázky, které divákovi vyvstávají na mysli, jsou často zodpovězeny a pokud ne, tak jsou velmi šikovně zamluveny dalším poutavým vyprávěním, tudíž na ně zcela zapomene. Na výsledném dojmu se podepisuje také excelentní hudební podklad. Herecké obsazení vcelku dobré, jen některé tváře mi na role profesorů neseděly. Výsledný dojem je na čistých 5*, jelikož na Pozemšťana jen tak nezapomenu. Ostatně, zkuste si představit sebe v roli Johnových přátel poslouchajících jeho vyprávění...Věřili byste? :) (08.07.2012)

... aneb Jak strávit jeden neobyčejný podvečer na samotě (možná) u lesa... aneb Totální píčovina... aneb Perfektní myšlenka... vyberte si sami. Pro mě nápad zajímavý, ale herci (né všichni) lehce nevěrohodní, konec lze odhalit o pět deset minut dříve, otázky logicky vyvstaly. Když to všechno ale nějak propočítám, vyjde mi časoprostorových 60%. V žádném případě mě to nenadchlo... (09.02.2008)

Strhující filozofická pecka za 200 000 USD, tedy "home video", které pokud od začátku pozorně posloucháte a vstřebáváte informace chytne ani nevíte jak. Velmi originální námět a smršť intelektuálních dialogů na nejvyšší úrovni, které bravurně oscilují mezi dostatečnou odborností, obsáhlostí a sofistikovaností a zároveň jsou rychlé, "ze života" a uchopitelné pro běžného konvenčního diváka. (16.02.2014)