40 let Divadla Járy Cimrmana aneb Ze hry do hry

40 let bavíme lidi.....pánové smekám. Nostalgie, smích, potlesk a svým způsobem i jistá forma rozloučení......bohužel ani svéhlavý všeuměl Jára Cimrman ve svých nejplodnějších letech nepřišel nato jak zastavit čas. Defilé legendárního divadla na první pohled právem připomíná 16 let starého Cimrmana sobě vztahujícího se k udělení platinové desky za 450000 kusů prodaných nosičů, což by mohlo být jednou z výtek, neboť jsou vybrány některé shodné pasáže.....markantní rozdíl mezi herci klasického složení v nejlepší formě a souborem roku 2007. Plusovými body je právě oněch 16 let, které dovolují zařadit do průvodu novější tituly....i když Karla Infelda Prácheňského bych si dal raději od Zdeňka Svěráka. Pánové ještě jednou smekám a aplauduji ve stoje, ze srdce děkuji za vše a doufám, že s většinou z Vás budu mít tu čest na oslavě divadelních abrahámovin. (03.05.2016)

Toto divadelní představení v krátkých úryvcích představuje všech 14 cimrmanovských her. Jedná se o jedinečný projekt, ve kterém se představili všichni žijící členové souboru DJC ve většině případů v jim tradičních rolích. Je to malinka pro Cimrmanovy příznivce, pro ostatní nejde o nic jiného než krátké šoty, které jim nic neřeknou. Kdo však hry zná a je Cimrmanovým fandou, musí být za tuhle shrnující příležitost vděčný. Vždyť kolikrát se podaří ještě vidět na divadle třeba už věkem (ne však duchem) hodně starého Pavla Vondrušku? (25.11.2007)

Před deseti lety se členové DJC pokusili o něco podobného s tím, že za zvuků Smetanova pochodu napsaného pro Shakespearovské slavnosti v Národním divadle pochodovali po jevišti v kostýmech z her a odříkávali jednotlivé hlášky. (Tomuto defilé navíc předcházel seminář složený z nepoužitých textů či delších verzí známých příspěvků). Toto pojetí je poněkud organičtější, ale už ne tak originální a některé části (např úryvek z Dobytí severního pólu) už opravdu působí jako pěst na oko. (28.10.2007)

Je to pouze nostalgické připomenutí bez větší originality. Abyste si ho užili, musíte navíc všechny Cimrmanovy hry dobře znát, jinak se nemá smysl o něco vůbec pokoušet. Je trochu smutné vidět, že má Vondruška problém souvisle mluvit, ale kdo by to měl chuť vytýkat? Cimrmani nejsou žádné veskrze geniální dílo. Ne všechny hry se vydařily na maximum, ne všechny vtipy vyznívají, jak mají. Přesto je to ale velká zábava a vidět záznam téhle vzpomínkové hry (s tím, že už nebude žádný další záznam v plné sestavě), na mě zkrátka funguje. (23.09.2012)

Mnohé scény bez svého komického kontextu prostě nevyzní... Navíc z Cimrmanových her se nedá vybrat ta nejlepší... Například dle mého nejlepší scéna vůbec, která byla v Blaníku, se v tomto výstřihu neobjevila vůbec... Avšak co musím ocenit, jsou téměř nenásilné přechody ze hry do hry, které mnohdy poskytly prostor pro další komické scény... "Je to pocestný?" "Není to pocestný" (23.05.2011)