Invictus

Eastwood je opravdu pan režisér. Dokonale se mu podařilo zobrazit podvědomou provázanost sportu s politikou a národním uvědoměním. Všichni jednohlasně prohlašujeme, jak politika do sportu nepatří. Ale stačí, když na mistrovství světa vyjedou na led naši hokejisté, a cítíme to úplně jinak. A kdo si pamatuje zápasy se sovětskou sbornou, musí chápat, že Eastwood ví přesně, o čem tenhle film natočil. (12.08.2010)

"I have a very large family... 42 million", aneb velký muž, velké řeči, velké poselství a nepochybně i velký penis... Morgan Freeman se svým pompézním herectvím ztvárňuje Mandelu jako vznešeného, moudrého, ale i na posledního černouška myslícího vůdce, který se rozhodl pozvednout a motivačně sjednotit národ skrz rugby. Politická rovina se tak v naprosto přirozeném přechodu (jako vždy u Eastwooda) protkává se sportovní, přičemž film v obou oblastech bohužel zůstává povrchní. Eastwood opět bere děj jako prostředek pro emocionální působení na diváka, což je zde sice podpořeno přímým prožíváním hlavní, navíc skutečně respektuhodné, postavy, ale ani tak se nezvládá patřičně zarýt pod kůži... Úděl nejvyšší (hra jako boj za celý národ) tentokrát zůstal ve stínu skromných lidských příběhů řady jiných sportovních filmů. 6/10 (24.12.2009)

Půjdu proti proudu a dám největší hodnocení, protože takhle mě žádný Eastwoodův film za poslední roky nezaujal. Ať už je to netradiční téma, zpracování nebo herecké výkony. S dojemnými projevy jsem problém neměla, od Freemana to totiž vyznělo tak přesvědčivě, jako by ho na těch 30 let opravdu zavřeli. Plusem pro mě byla jistá nepředvídatelnost filmu(historii rugby po nocích nestuduju) a jeho nerušivé splynutí s politickou částí filmu. Takže ve výsledku nemám moc, co vytknout. Výborný film. (29.12.2009)

Už mě chybělo jenom aby pan Mandela měl místo očí brilianty a z pusy mu vycházelo vanilkové aromá, protože zářivou svatozář vyrobil Clint dokonale, škoda jen že ta svatozář není z upřimnýho materiálu. Co třeba manželka pana Mandely ? Nehodila se do výstavby svatozáře co, tak jsme dělali že neexistuje. Ne, nechci aby tady vzniknul pocit, že Mandelovi upírám velké zásluhy v kategorii lidství, jako člověk ano, jako politik k smíchu (př. z poslední doby. "Bush nerespektuje OSN, protože jeho předseda je černoch" ), to je jeden z výroků člověka, který nedělí lidi podle barvy pleti, pana Mandely. Zkrátka to jakým způsobem Clint ohýbá tenhle příběh, aby mu zapad do hlavní myšlenky filmu já prostě odmítám přijmout. Morgan zahrál skvěle, až jsem měl pocit, že žádnej Mandela neexistuje, že je jenom Morgan. U Matta jsem měl po dlouhý době velký problém, emoce z jeho postavy mělí stříkat na všechny světový, ale zůstalo jen u kapek. Celkově největší filmové zklámání, které mě kdy Clint připravil. (01.11.2011)

Když už si nějaký režisér nastaví svoji laťku kvality vysoko, je těžké pak sledovat jeho film, který spíše zapadá do průměru. Herci nezklamali a dialogy jsou skvěle napsané. Co věta od Mandely, to nezapomenutelný citát obsahující moudro. Až mi bylo líto, že Eastwood nenatočil vězeňské drama Mandelova pobytu ve vězení. Ragby mi nic neříká a doteď jsem nepochopil z filmu pravidla. A že to budou zvláštní pravidla, když se obyčejný fotbalový tým dostane na vrchol jen díky jednomu setkání kapitána týmu s prezidentem a prohození několika slov. Avšak už několik lidí dokázalo z ničeho, udělat něco. A tento film je jedním připomenutí z mnoha těchto příběhů. (03.01.2010)