Na západní frontě klid

Knihu jsem četl kdysi na střední a moc si z ní nepamatuji, nejsem zatížen nároky na věrné adaptování. Od historického válečného filmu ale požaduji, aby nějak smysluplně vyjádřil svou tezi, což Na západní frontě klid (a nuda a škvár) nezvládá. Není tu vývoj postav, chybí jejich profilace v úvodu i emoce ve scénách, kdy bychom s nimi měli soucítit. Celé se to brodí v tendenčnosti válečných výjevů, z nichž větší dojem zanechá pouze sekvence s transportéry, jinak má každá scéna ze zákopů shodnou estetiku - tzn. přilepit kameru na protagonistu a nechat to kolem něj bouchat. To má navýšit sugestivnost a asi i subjektivitu prožitku, což ale snímek záhy vyvrací vršením melodramatických klišé a nahodilým zapojováním “velkých dějin” z mírových jednání - v té chvíli už se dohromady míchá Jdi a dívej se (ve slaboučkém odvaru utrpení hrdiny), 1917 (steadicamový zákopový styl), Stezky slávy (moralita o zbytečnosti lidských obětí a iracionálním myšlení generálů) a Dunkerk (role zhuštěného času během jednání, kdy se stříhá na schylující se bitvu). Dohromady je z toho samozřejmě paskvil, který většinou hezky vypadá, ale ta naprostá roztěkanost výpravy ústí do nevyhnutelné nudy a zdlouhavosti. Když jsem v průběhu zkontroloval čas a zjistil, že mě čeká ještě přes 40 minut, chtěl jsem film skoro vypnout. S Remarquea si to samozřejmě bere jen základní myšlenky a motivace, to jsem pochopil i s těmi dost zastřenými vzpomínkami na knihu (a bohužel je to ten nejmenší problém). (02.11.2022)

V Traileru na nás Západní Fronta pomrkává svým vizuálním exhibicionismem a člověku to nedá nepřemýšlet nad tím, jak by to po dlouhé době mohl být zase pořádný válečný spektákl. Bohužel opak je ale pravdou. Celých těch cca 150 minut tvůrci čerpají primárně z formální identity Vojína Ryana, avšak ty nejlepší momenty zcela míjí. Kdo viděl Spielbergův opus, pamatuje si jména hlavních hrdinů. Správňáka kapitána Millera, drsňáka Caparzu, samozřejmě Ryana. O ikonických scénách jako Normandie, nebo bitva ve městě ani nemluvě. Navíc s těžko překonatelným levelem šokující autenticity a mistrovstvím Kaminskiho kamery. Tady si po 10ti minutách od projekce nepamatujete jediné jméno a snad jen jednu zapamatovánihodnou scénu - tu s generálem v kaluži. Kultovní, ikonické, inovativní a precizně odvedené řemeslo vs generická válečná vřava německých tvůrců, která se spíše podobá Hacksaw Ridge, či We Were Soldiers. Záměrně zmiňuji Gibsona, protože level a vyobrazení násilí je v případech Fronty a filmů Mela Gibsona dost podobný. V danou vteřinu možná vezme za koule, ale za pár minut se snadno zapomene. Na Němčoury je to stále solidní film s místy velkolepým a vycizelovaným vizuálem, ale klasika se z něj nestane ani omylem. Na to je příběh nevýrazně zpracovaný, herci nevýrazně hrající a akce příliš jednotvárná. (12.11.2022)

Jasný letošní vítěz napoli válečných filmů, ale za mne i lepší film než 1917 a Dunkirk ( Hacksaw Ridge mám však v srdci o něco výše). Předlohu ani originál jsem nečetl, jen vím, že jde o adaptaci literární klasiky od Remarqa a myslím, že film obstál na výbornou ve všech směrech. Film už od úvodu nás vtrhne do dění samotné války, což velmi oceňuji, žádné hodinové seznamování s postavami před válkou se zde naštěstí nekoná, vše se děje za pochodu a díky tomu má film i slušné tempo a nepřestává nudit. Edward Berger má řemeslo v paži, technicky jde o slušný spektákl, kde se podařila i epická hudba, která skvěle přidávala na atmosféře i napětí. Postavy sice k srdci moc nepřirostly, až na hlavního hrdinu, takže emocionálně mě to tolik nezasáhlo, byť smutné to místy skutečně je. Přišlo mi zajímavé sledovat válečný film z pohledu němců, většinou to bývá naopak, takže i tímhle je film rozhodně netradiční. Bavily mě scény s Generálem, který si to tu rval pro sebe ( Finální proslov skvělý) a zaujalo i vyjednávání o příměří ve vlaku. Akčních scén tu sice není moc, takové vyloženě epičtější bitvy tu jsou jen tři, ale jelikož se většinu času film odehrává v battlefieldu, tak mi to nevadilo. Vrcholem je sekvence ve středě filmu, kde na scénu nastoupí tanky a plamenomety, tam šla cítit pravá beznaděj a hrůza z války, opravdu nepříjemné. Co se týká Gore, tak toho tu taky není moc, ale na pár brutálnějších záběrů dojde ( přejetí tankem asi nejvíc utkví v paměti), takže za mne opravdu velká spokojenost a řekl bych, že pro mne nejlepší válečný film z 1. Světové. Tady se určitě oscary uloví a Sláva pro Netflix. 8.5/10. (30.10.2022)

Tak pozor Kurwa. Netshitflix umí občas točit i koukatelný filmy a to je přesně tento případ. Rozmýšlel jsem mezi třemi a čtyřmi hvězdami a je fakt, že na téměř sto let starej originál se to pořád úplně nechytá, ale za mě ok. V tý současný žumpě nemám s podobným poctivým a zručně natočeným filmem problém.70% (29.10.2022)

Vizuálně profesionální zpracování klasického románu, které je zde ohlodáno na kost, kdy zbývají pouze válečné výjevy a chybí psychologie postav a hlavně hrdinové, které by diváka dějem provázeli. Zbyde tak pouze řada krásných záběrů na zarámování ale jinak nic, čím by se film jakkoliv odlišil od jiných válečných filmů. Odkaz na román je tak spíše na obtíž, pokud divák očekává filmové zpracování knižní předlohy. (06.11.2022)