Štyri minúty

No mě ti Němci snad zabijou - jak to, že točí tak senzační filmy? Skvěle vystavěný příběh, odvíjející se v pomalém tempu, místy protknutém nečekaným emocionálním výbuchem (ať už vzteku, smutku, nebo zoufalství, případně všeho najendou) mnou celkem dost otřásl, stejně jako neskutečný klavírní koncert v závěru filmu, který mě opět přesvědčil o tom, že geniální duch nezná mezí. Bravissimo! (01.01.2010)

Zvláštní film o učitelce kravíru a její žačce odehrávající se ve vězeňském zařízení. Hannah Herzsprung jako odsouzená Jenny předvádí jedinečný výkon. Na německý film je to nadprůměrné, ovšem chyběl mi nějaký smysl toho všeho. Jazyk filmu si nebere servítky. Závěrečné 4 minuty jsou opravdu strhující, ale to je pro mě málo. (19.08.2008)

Nemecká filmová tvorba poslednej dajme tomu dekády, ukazuje celému svetu a samozrejme aj našim filmárom, čo je to prepracovaná psychológia. Jedná sa o psychologický film, ktorý ide v koľajách žánru, kde sa naplňujú rôzne klišé, ale všetko dokonale sedí a záver je patrične katarzný. Tým mám na mysli, že je na začiatku jasné, ako budú prebiehať záverečné 4 minúty, akými problémami prejdú hlavné postavy no a nacistická minulosť nie je nikdy na škodu, že... (18.05.2012)

Při sledování tohoto filmu jsem byl chvíli jako "u vytržení" chvíli jsem byl na rozpacích. Co tohle sakra je ? Celkově ale mohu říci, že mě film velmi mile překvapil. Líbila se mi na něm rozervanost hlavní hrdinky, která však vždy byla svá, její impulzivnost, živelnost ,čehož jsem se zároveň i bál. Někdo se prostě s temperamentem v srdci rodí. Po skončení filmu jsem si mohl jen povzdychnout - takže,co se týká kinematografie se začínáme dívat na záda i němcům, kteří až na pár výjimek, nikdy moc o filmu nevěděli. (01.02.2011)

Ach ty arty, zas... Evropské obzvláště... °-/ . . . Čtyři hvězdičky za poslední čtyři minuty hry na hru na piano a jednu dolů za poslední čtyři sekundy hry na... Ne, nechce se mi ani něco vysvětlovat, něco vyčítat za úplně zbytečné a vše packající neustálé tlačení na pilu... Jo, a taky fakt nemám rád tyhle přeexponované závěry (zvláštěpak u seriozně se tvářících dramat!), kdy jednu vteřinu před výbuchem hrdinný pyrotechnik zajistí bombu nebo si pro jednu >hrdinku< přifrčí ze všech stran na houkačkách armáda policajtů a efektně ji zatkne na pódiu operhausu při klace nadšeného publika. . . . Celou dobu téměř dvou hodin děje jsem byl ochoten mistru K. tu jeho pohádku se všemi nuancemi respektovat, i ty prostřiky do minulosti (ach furt ta otravně provařená >dojčenaci< traumata...), ale ten konec přes >strhující< virtuální pianové expozé nakonec zpackal, tlačil a... - ...u mě tedy neprotlačil! Navíc - co si budeme namlouvat - formou celý film působí jako nějaká zbytečně protahovaná televizní inscenace. Škoda. - - - - - (Poprvé viděno 20.9.2011 na >čtyřprocentním prostoru< , hodnocení 642., komentář zde s lehkým úšklebkem a rozčarováním jako třiapadesátý - 21.9.2011) (21.09.2011)