Ako ukradnúť nevestu

Docela zklamání na to, že romantické komedie se řadí k mým nejoblíbenějším žánrům. A přitom vám ani neřeknu proč jsem se u toho občas nudila, protože to je v podstatě klasická romantická zápletka. Film o tom jak se přes zvláštní shodu okolností stanou dva úplně odlišní lidi nejlepšími přáteli a postupem času si uvědomí, že je vlastně mezi nima něco víc. Nic o čem bych já sama nesnila. Patrick Dempsey mi bohužel nepřišel příliš okouzlující ani sexy a Michelle Monaghan byla hrozně nevýrazná. Dávám 3*, protože ta Skotská příroda byla prostě naprosto nádherná a okouzlující mnohem víc než zbytek filmu. Jo a babička se zářicíma žhavýma kuličkama byla výborná :D btw. Opravdu jsem se zase pobavila nad českým překladem, velice doslovný. (01.04.2011)

Nejlepší jsou tyhle zážitky, které nečekáte. Mělo to všechny indicie nezájmu, ale nakonec se z toho stal příjemný fandomový film, aneb cross mezi Patrickem Dempseyem (Grey's Anatomy), Kevinem McKiddem (Rome), Busy Philipps (Cougar Town), Kelly Carlson (Nip/Tuck), Jaime Ray Newman (Eastwick) a Kevinem Sussmanem (The Big Bang Theory). Well played. (22.01.2014)

Klasická romantická komedie, ve které stojí "pravé" lásce v cestě cosi zrzavého, pyšnícího se titulem vévoda, disponujícího silou cca. tří medvědů a vlastnícího vybavení, které se i v bezvětří líně pohupuje od jednoho kolena k druhému. O nějak mimořádně vtipnou záležitost se sice nejedná, ale zábavné okamžiky, jakými jsou nepříliš úspěšné zesměšňování Skota při basketu či vrh stromem do dálky, si rozhodně budu pamatovat. (04.08.2011)

Diky bohu ze jsem na to nesel do kina jak jsem planoval a mel jsem moznost shlidnout tento snimek o par dni drive. Trailer byl totiz opet podvodne sestrihan v pomerne solidni prislib zabavy. Udelal bych si totiz nehoraznou ostudu jak u manzelky, tak u pratel, ktere bych na to do kina vytahl. Ani sam Dempsey ve skotskem minikiltu a se svym sympatackym facem tuhle nehoraznou kravinu nezachranil. Nuda, neoriginalita, traparna... (18.08.2008)

Nijak nepociťuji, že bych byl ve 37. týdnu stádia těhotenství (byť apetit by tomu odpovídal, až běda..) a ani nijak neholduji otřepaným filmům, které člověka rozehřejou na nejvyšší možný stupeň rozněžňenosti. Jak ukrást nevěstu je klišé, které by si zasloužilo vyhodit do povětří, neřku-li totálně zmasakrovati atomovými raketami, ale momentálně jsem v životní situaci, která do jisté míry odpovídá té Tomovo. Fakt, že fakt nemám takové charisma, ba ani tučné konto, díky kterému by mi lezly ženy pod tu novou Audinu TT, která trůní před naším domem (smutný humor...), je jen zastěrkou pro mou neschopnost vyjádřit se... Zkrátka, když sledujete happy-end (žádný spoiler, to snad vytušíte z plakátu, jak příběh dopadne) připadáte si jako jedinej člověk, kterému život přihrává karty se kterými opravdu nemůže trumfovat. Že nikdy nebudete ten, kdo bude mít toho, koho chce a až vůbec nebudete ti, kteří si budou lebedit s představou, že dospěli do fáze života, kdy je všechno jak má být. Jak ukrást nevěstu nebylo ani tak utrpení, jako spíše uvědomění si toho výše zmiňovaného. A to je možná ještě horší. Až budu v tý fantastický etapě, napíšu. Prozatím jen, díky za pár minut naivity pane Weiland.... (29.05.2009)