Reklama

Reklama

Nodame cantabile

(seriál)
  • Japonsko のだめカンタービレ (viac)
Japonsko, (2007–2010), 18 h 45 min (Minutáž: 25 min)

Predloha:

Tomoko Ninomija (komiks)

Kamera:

Jošio Ókóči

Hrajú:

Ajako Kawasumi, Tomokazu Seki, Mijuki Sawaširo, Kazuja Nakai, Mamiko Noto, Džun'iči Suwabe, Džúróta Kosugi, Fumiko Orikasa, Kotono Micuiši, Nobuhiko Okamoto (viac)
(ďalšie profesie)

Série(3) / Epizódy(45)

Obsahy(1)

Lehkomyslné anime o vážné hudbě. Čiaki Šinči studuje hru na klavír, je jedním z nejlepších klavíristů, které škola má, ale to mu radost nečiní, neboť jeho jediným přáním je stát dirigentem. S jeho excelentním sluchem a láskou k hudbě, nedokáže pomíjet chyby ostatních. Ale potom tu ještě máme Nodu Megumi, sama sobě říkající Nodame, která je Čiakiho opak. K hudbě nepřistupuje s vážností, ale jako k něčemu zábavnému, k něčemu, co není potřeba hrát podle not. Přesto nebo spíše proto je perfektní klavíristkou, jenomže kvůli takovému přístupu její talent nikdo neodhalil. A tyto dva protipóly bydlí hned vedle sebe. Nodamin chaos zasáhne Čiakiho klid a pořádek. (Zíza)

(viac)

Recenzie používateľa Secretus k tomuto seriálu (3)

Nodame cantabile (2007) 

Dva zcela rozdílné charaktery, rozpustilá nekonfeční Nodame a perfecionalista Chiaky, které spojuje jediné - svět hudby. Hudba, nejpodstatnější a nejsilnější prvek, je skvělá, jak by to taky mohlo být jinak, když se zde prezentují kusy desítek nejvyhlášenějších světových skladatelů klasické hudby. I pokud jste klasickou hudbou netknutí (jako jsem [byl?] i já), tak to nebrání zážitku, naopak možná objevíte její kouzlo a rozšíříte si obzory. Animace je průměrná, ale strašně statická - při hraní orchestru vidíte statické obrázky, nepřítomnost onoho kouzelného šmidlání lesu smyčců a dynamika hodně chybí. Záběry se neustále opakují, ano - při snímání koncertu/hráče toho moc nevymyslíte, ale mohlo to být nějak ozvláštněno. Příběh: šplh po hudebním žebříčku + fail-trénink-ovace + romance. Klasické romantické sbližování nečekejte, na to jsou postavy příliš ponořené do světa hudby - prezentují se svými performacemi. Hudby mohlo být míň a víc prostoru věnováno vývoji postav, takhle se zlomové okamžiky mnohdy odehrávají mimo záběr či přícházejí z ničeho nic. Charaktery jsou sympatické, ale dost ploché. No, chápu, že všichni milují Chiakyho (když ho zrovna nenávidí), ale proč sakra jsou zobrazeny jen ty homosexuální crushe? Viděno na jeden zátah, což naznačuje, že "mi to sedlo", doporučuju. ()

Paris-hen (2008) (S02) 

Pokračování se nese v podobném duchu jako první série (viz můj komentář u ní), ale tvůrci se poučili: hudby je o něco míň, zredukoval se patent úkol-zkoušení-performance, představení jsou aspoň částečně rozpohybována, více prostoru je věnováno postavám. Ale je tu vidět profláknutý potenciál: exotické prostředí Paříže (i dalších měst) - nevyužito, potenciálně zajímavé vedlejší postavy různých narodností - nevyužito, souboj s cizím prostředím a jazykem - nevyužito,... a určitá samoúčelnost. Vývoj ústředního páru je o něco zajímavější. O něco lepší než první série, pokud se Vám líbila, neváhejte. ()

Finale (2010) (S03) 

Pokud jste viděli první a druhou série, tak je tohle povinnost. Přímo navazuje na druhou sérii a přebírá všechny její principy (i nedostatky). ()

Reklama

Reklama