Lord Longford

Tato filmová oslava křesťanské dobroty zaobírající se nezlomnou vírou v polepšení se sériového vraha byla v podání permanentně skvostného Broadbenta až dojemná, nicméně právě tento druh smýšlení je hodný jedině nosu čelem zaraženého v nefunkční centrum mozkovny. Myra Hindleyová, Karla Homolka a početná enkláva dalších to vražděním v páru okouzlených sviní by si zasloužila samozřejmě chcípnout, ale nikoliv eutanastickou včelkou či neosobním výbojem, nýbrž nožem či vlastní spodní bielizní přimknutou netypicky ke krku. Nejlépe pak rukou svých vražedných partnerů, se stejným deviantním podtextem a za stejné hrůzy a ponížení, kterého bylo dopřáno jejich nevinným obětem. Stále by z toho tyto hrdinky vyšly velmi zvýhodněny, jelikož umřít se dá jen jednou a to není přece vůbec fér. Zkrátka i tento způsob spravedlnosti by měl tak daleko k plnému významu onoho slova, byť přeci jen blíž než má její současná podoba trestu smrti. Filmařsky je to britsky kvalitní, jen ta Samantha Morton je zkrátka když ne půvabná, tak vcelku obstojně vypadající, kdežto originální Myra byla vzhledově tak (ab)originální, že by se snad ani tím popelem, co po ní nakonec musel zůstat, nedalo pohnojit pole. Mr. Hindley zřejmě během svého překotně živelného orgasmu neztrácel čas vybíráním té nejkrásnější spermie, zatímco Ms. Hindleyová,-(či jiná samice libovolného hospodářského zvířectva)- poskytla namísto očekávané ovulární kraslice nabořeného pukavce. 70% (01.02.2017)

Opravdu vyjímečný film o lordu Franku Longfordovi a o kauze, která ovlivnila negativně jeho další kariéru. Je spojen s příběhem o ženě, kterou lidé tvrdě odsoudili, ale ve filmu ani tak nešlo o to, abychom posuzovali zda právem, nebo neprávem. Spíš z toho vyplynula myšlenka, jak se díváme, nebo stavíme k lidem, které tato společnost odsoudila. To nakonec vyplynulo i ze samotných slov lorda Longforda, když mluvil o důležitosti milovat člověka, ale ne zlo, které ten člověk páchá. Filmy podle skutečných událostí je téměř vždy velmi obtížné natočit tak, aby byly co nejvěrohodnější a zároveň diváka nenudily. Co se mě týká, já byla spokojená a výkon Jima Broadbenta byl velmi přesvědčivý. (17.01.2015)

Zhruba před měsícem jsem psala komentář k Robbinsovu Mrtvý muž přichází a právě dnes jsem do podobného tématu zabředla znovu u Lorda Longforda. Pakliže jsem prvně zmíněnému filmu dala pět hvězd (za nimiž si i nadále stojím), Longfordovi musím přiznat totéž. Je to jiné, komornější, netlačí tolik na emoce a víc se věnuje psychologii postav.. zkrátka britské a tudíž mně milé. Jim Broadbent opět nezklamal, jeho očím uvěřím všechno. A dnes v noci budu mít zase o čem přemýšlet... (23.11.2012)

Velmi pěkné, britsky uměřené drama o relativnosti všech odsudků lidských činů, o pochybnosti vztahu mezi vinou a trestem a už vůbec mezi trestem a reparací osobnosti pachatele nebo reperací vztahů mezi lidmi blízkými oběti. Film opětovně přesvědčivě dokazující, že dav vznešeně nazývaný veřejné mínění, je zpravidla tupý, nekompetentní a většinou zlý. Skvělý Jim Broadbent. (05.07.2009)

Kontroverznosť samotného príbehu bijúca sa so scenáristickou konvenčnosťou, psychoticky netelevízna kamera bijúca sa so sústredenou, ale príliš Nymanovskou hudbou. DEAD woMAN WALKING v podaní Jima Broadbenta a Samanthy Morton je napriek výhradám zaujímavou jednohubkou na tému: LOVE THE SINNERS, BUT HATE THE SINS resp. EVIL CAN BE SPIRITUAL EXPERIENCE, TOO. Čistá * * * a 1/2 ( čítaj trojkoštvorka ). (24.08.2009)