Rozhovory s mojím záhradníkom

Pro mě úžasný film, potvrzující jednak že v jednoduchosti je krása a druhak že Francouzi umí pořád ještě točit nejlepší filmy o přátelství....A ten dům! A ta zahrada! A ty obrazy! Nádhera! Podobný dojem, neumím ho popsat, snad to že ty nejprostší věci jsou nejlepší a že lidi nejsou tak špatní, ve mě zanechal Příběh Alvina Straighta. (22.04.2014)

Reziser Jean Becker /Sympaticky dareba/ natocil sympaticku spolocensku konzervacku, v ktorej vladne Daniel Auteuil /Jean od Floretty, Manon od Pramene, Valka Policajtu/ a Jean-Pierre Darroussin /Prilis dlouhe Zasnuby, Umira se jen dvakrat/. Je to jeden z tych filmov, kde chyba dejova linia, ale dialogy su namakane, vidiecke realie centralneho Francuzska su fascinujuce a napriek minutazi 110 minut film dobre a rychlo uplynie. Prosim viac takychto oddychoviek : 88 % (27.02.2016)

Jen sebou tak v plném létě plácnout na dvorek, vystavit se mouchám, naslouchat cvrčkům, okusovat stéblo trávy, mžourat do slunce a na nic nemyslet... a i když se zatáhne a vichr přižene bouři, ten hřejivý pocit bude ještě dlouho doznívat... A podobné jsou i rozhovory světaznalého malíře se svým zahradníkem, který dělá věci jen proto, že mu dělají dobře, aniž by musel znát jejich původ a vědět, kdo složil hudbu, napsal slova, namaloval obraz... taky jezdí každý rok na stejné místo za humny - přesto může svého přítele obohatit víc, než on jeho. Každé ráno si s ženou sedneme k moři, ona se natře olejem a já sedím vedle ní. A co děláš ty? Dívám se na ni. Svatá prostoto, to je přeci krása! Ubraná hvězda dává za pravdu subjektivnímu komentáři Subjektiva, na tu přírodní, zemitou pilu se tlačilo až příliš okatě... (21.06.2014)

Moc milej film. Takovej nenápadnej a celkem málo známej, ale jinak opravdu stojí za to. Přátelství dvou kdysi spolužáků ze základní školy, plyne pomalu, nerušeně a přitom krásně. Daniel je jako již tradičně skoro bez chyby a Darroussin, ten nezůstává moc pozadu. Suma sumárum, moc příjemný filmový pohlazení na duši. (19.11.2014)

Malíř v podání francouzské superhvězdy Daniela Auteuile opouští Paříž a zakotvuje ve svém rodišti, malé vesničce v domě, kde bydlel dříve se svými rodiči. Čas tráví malováním, kouřením, popíjením dobrých vín, užíváním si mladé milenky Magdy a povídáním se svým zahradníkem, bývalým spolužákem, se kterým se setkává po velmi dlouhé době. Vytvoří se mezi nimi silné přátelské pouto, oslovují se familierně Du jardin a Du pinceau a debatují nad nejrůznějšími tématy. Nenapadný, silný snímek, když jsem viděl ukázky v kině, v duchu jsem si říkal, že to bude hrozná nuda, avšak tuze jsem se mýlil. A závěr mě dojal k slzám. Francouzská kinematografie vždy byla a je jedinečná. (29.07.2008)