Sybil
Sybil
Réžia:
Joseph SargentScenár:
John PielmeierKamera:
Donald M. MorganHudba:
Charles BernsteinHrajú:
Jessica Lange, Tammy Blanchard, JoBeth Williams, Brian Downey, Gary Levert, Fab Filippo, Ron WhiteObsahy(2)
Snímek režírovaný renomovaným televizním tvůrcem Josephem Sargentem vychází se skutečného příběhu mladé ženy Sybil, jež se po pokusu o sebevraždu dostává do péče psychiatričky dr. Cornelie Wilburové. Během společných sezení dívka, která vykazuje zvláštní náznaky ztráty paměti, postupně odhaluje děsivý obraz strašlivého dětství, jehož pravidelnou součástí bylo psychické, fyzické i sexuální týrání rukou její vlastní, duševně narušené matky. Výsledkem nelidského zacházení byl rozpad Sybiliny osobnosti na šestnáct různých částí, jimiž se dívka bránila během dospívání krušné realitě. Je vůbec možné, aby Sybil někdy okusila normální život? Závisí to i na doktorce Wilburové, kterou bravurně vystřihla držitelka dvou Oscarů Jessica Langeová. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (23)
Nebyl to zase až takový propadák. Dějově sice né moc zajímavé, ale myslím, že hlavní představitelka odehrála svoji roli velice dobře. K zamyšlení je na tomto filmu především fakt, že lidský mozek je nevyzpytatelný a neprobádaný, a nikdy nevíte jak se zachová v reakci na konkrétní situaci. Každý totiž může reagovat jinak - jedinečně. ()
Velmi sugestivní. Velmi pod kůži se zarývající. Psychická porucha podobná schizofrenii, ano. Ale schizofrenie dělící se ne na dva jedinc, ale celých šestnáct? To už je pořádný zmatek. Výborný zážitek. Výborný výkon Tammy Blanchardové, která vlastně chudinka celý film plakala. Pokud chcete někdy vědět jaké to je když máte dětství opravdu hodně špatné, rozhodně shlédněte tento film. ()
Neviem či si niekto vôbec uvedomuje, že tá choroba, s ktorou sa potýka hlavná postava nie je schizofrénia, ale disociačná porucha identity. Jej matka bola tá čo mala schizofréniu a nebola liečená. Film s roku 1976 so Sally Field som síce nevidela čo je škoda, ale Sybil z 2007 je ako televízny film veľmi kvalitná, dobre pozerateľná, tempo plynie nenásilne. ()
Nejvíce ubližují ti nejbližší, a pokud jde o vztah rodiče a dítěte, platí to dvojnásob. Právě o tom je mrazivý příběh talentované studentky, která se stala obětí své duševně choré matky. Přes řadu opravdu silných okamžiků se však zdá, že je to příběh příliš velký na tak malou plochu. Film nedokázal postupně budovat vztahy ani na jejich základě odhalovat jednotlivé osobnosti Sybil, prostě je vysázel na obrazovku jeden bod za druhým. Na druhou stranu byla řada věcí nedopovězena a vše plynulo hladce a spěšně až k závěrečným titulkům. Nicméně i přesto všechno to byl silný a mrazivý zážitek. Jeden z těch příběhů, na které se nezapomíná. ()
Skutočný príbeh o dievčine so 16-násobnou schizofréniou? Ťažko uveriteľné, ale keď sa to tak vezme, logiku to napokon dávalo. Každá z tých osobností symbolizovala akoby určitý druh povahy, temperamentu alebo životnej etapy. No na spracovanie takéhoto príbehu je asi tých necelých 90 minút zrejme dosť málo. Obzvlášť pri takých obsiahlych súvislostiach, ktoré celú schizofréniu sprevádzali. Napchať to všetko do takého krátkeho časového rámca, bola pre tento film asi osudová "samovražda". Keby mám o tom predstavu vopred, tak asi nemárnim čas s týmto remakom, ale rovno sa vrhnem na pôvodnú verziu Sybil z roku 1976 - tam ma ale trochu odlákala tá dĺžka filmu cca 3 a pol hodiny, aj keď teraz už asi chápem prečo... Ani tento remake nebol síce úplne nanič, ale na spracovanie takého obsiahleho príbehu asi fakt treba viac času. ()
Reklama